2. 12. 2015

Zase jsem se probral brzo. Po obvyklých ranních činnostech jako je kartáčování držky a snídání následovala chvilka zoufalství při hledání práce. Ta trvala přibližně do jedenácté hodiny. V tu chvíli jsem totiž narazil na jednu pracovní agenturu, která má pobočku přímo v Christchurch. IINeváhal jsem ani chvíli a vyrazil tam. Na místě mi dali malý dotazník, kde byly samé píčoviny až na kolonku „absolvovali byste drogový test“. Samozřejmě že ano, nejsem žádnej feťák. Nepočítaje brčka s bráškou. Po absolvování tohoto dotazníku mi řekli, že v danou chvíli pro mě nemají žádnou práci, a pokud se něco najde, ozvou se na mail. Hmmm zajímavé. Pospíchal jsem zpět na hotel k plotně ukuchtit si něco k jídlu. Kuře s chlebem. Hned po mém kulinářském produktu ala Babica mě čekala zase cesta do banky. IDneska bylo fakt vedro, takže při cestě jsem se zpotil jak prase. V bance mě hned poznali. Ne asi, ten týpek, co neumí anglicky. Paní se moc netvářila a mně došlo, že potvrzení o pobytu jsem měl pouze na jeden den. Naštěstí jsem si před odchodem z hostelu udělal nové a dal jí to, na to mi odpověděla, že je to velice dobré. Borec. Posadila mě do takového koutku pro uzavírání smluv a přinesla mi nějaký papír. Chvíli mlela, na což jsem jí odpověděl „I do not understand“. Podívala se na mě, chvíli se zamyslela a řekla „znáš tu někoho, ne, tak přijď na tuto akci, je pro lidi jako jsi ty“. Poděkoval jsem jí a ona odešla. Chvíli na to dorazila mladá slečna, která se mnou uzavřela smlouvu (slečna byla velice milá a když jsem jí říkal, že nerozumím, vymýšlela různé způsoby, jak mi to vysvětlit, dokud jsem neporozuměl) . Následně proběhlo vložení peněz na účet (nebylo to povinné) a slečna mi ukázala jak pracovat s bankomatem. No nesmějte se, kartu nemám ani v ČR, takže vše novinka. Fakt super. Jelikož jsem chtěl i internetové bankovnictví, tak musím dorazit ještě jednou do banky, trochu na hovno, ale co už, aspoň to bude všechno vyřízeno. Hned po úspěšném absolvování kurzu angličtiny, část banking, jsem vyrazil dělat IRD číslo, abych mohl pracovat. Jenže co se nestalo, těsně před budovou mi došlo, že nemám potvrzení o bydlení. Takže jsem se otočil a šel do obchodu. V supermarketu mě čekal velký nákup v podobě kuřete, těstovin, soli, rajčat, mandarinek (nic moc), čaje a cukru. Když jsem přišel na hostel, dal jsem si jídlo do sdílené lednice a osprchoval se. Po sedmé hodině jsem nalít do kuchyně a začal kuchtit. Nakonec byla kuchyň plná ženských a mě. Ukuchtil jsem těstoviny s masem. Když jsem to přinesl na stůl, tak jedna slečna hodila zajímavý pohled na mě (něco jako cože), v ruce držela nějakou instantní polévku. Následně jsem chvíli hledal práci a pak šel v 10 spát. Musím dohánět posun.III

P.S. I každá maličkost, co se mi zde povede, mi udělá takovou radost, že to stojí za to.

 

2 comments

  1. vítej v životě dospělejch 😀

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s