4. 12 .2015

Čím dál tím déle spím, ale stejně furt málo a kupodivu mi to stačí. Ráno jsem se vysprchoval, nasnídal a koukl na stand up. V 10 už byl velký batoh v úschovně  a já vyrazil do města zařídit si bydlení. Dalším mým úkolem bylo udělat oběd. Jak už jsem zmiňoval, graffiti je hodně rozvinuto v tomto městě a já nestačil zírat. Je všude.IIIV obchodě jsem si pořídil tuňáka, kukuřici, rajčata a čínské polévky. Na backpackeru jsem opět předvedl své kulinářské umění. Uvařil těstoviny, hodil tam tuňáka a chtěl i kukuřici, jenže jsem zjistil, že to bylo hnusné pyré z kukuřice. To nechceš.III I bez té kukuřice to chutnalo dobře. Protože jsem šmudla, napadlo mě až teď, že by bylo dobré si s sebou vzít nějakou bagetu. Opět supermarket. Všiml jsem si na okraji města pěkných kopců a rozhodl se na ně vyjít. Netrvalo dlouho projít město a začít stoupat (tam, kde je ten stožár, jdu). VIPo 300 m stezky se mi zachtělo odbočit na víc terénní stezku. O dalších 100 m byla značka, že se nacházím na MTB trati. Řekl jsem si no co, kdyžtak uhnu. Cesta byla velmi klikatá a hrozně se protáhla. Ovšem počasí mi přálo, bylo velice krásně a foukal větřík. Dvě hodiny mi trvalo se dostat na hřeben, po kterém vede cesta k anténě. Poprvé za můj pobyt tady jsem spatřil oceán. IVV půl čtvrté jsem konečně dorazil až nahoru, kam se sice nemohlo, ale nikdo to nehlídal. Otevřel se mi nádherný výhled na kopce a záliv. IMG_0216Nahoře jsem si dal chleba s burákovým máslem a svižným tempem vyrazil dolu. Cesta byla dost vyčerpávající a mě tlačil čas. Přesně v pět jsem mrtvej dorazil na hostel. Hned jsem si dal sprchu  (taky jsem si všiml, že mi zrůžověly tváře, ruce a nohy, no jo, Maminka mi nedala opalovací krém a já jsem šmudla). Po sprše mě čekal čaj a pečivo. Dvacet minut na to jsem sbalil svých pět švestek a šel za klukama. Cesta se mi trochu protáhla, řekli mi, že se bude grilovat. Tak jsem zašel do krámu, koupil piva a maso s chlebem. Na místě už čekali kluci, po seznámení a klasických blábolení přišla první paštika. V ten okamžik mi došlo, kluci jsou dobře naladěni. Následně mi začali sdělovat velké množství informací o Novém Zélandu.

Auto – povinné, Toyota, do 2 000 $, platit poplatek, pneu nehrotí, každých 6 měšíců STK, kombík nebo malý busík, koupě kontrola: rozvody, brzdy, motor (dým), nejspíš benzín (ještě otázka). Mami, posílej peníze prosím, já ti je vrátím

Práce – V CHCH je jí hodně, kluci poradí, co a kde zařídit, vybavení na práci, na farmách taky dost práce, jih, objíždět místa a ptát se osobně, agentury, minimum na hodinu 14,5 $, CHCH až 24 $

Práce kontrakt – honička, farma goldu

Paštika – jede se tu ve velkém (poznal na vlastní kůži), ne tak veřejně, unce za 40-50 $ (randál), na zahrádkách taky

Plán – vyzkoušet všechny možné práce, a tak procestovat Zéland v autě

Holky – veteš, 1/5 poměr, prý když pozveš holku na panáka, můžeš dostat facku, hodně tlustých

Během večera jsme grilovali, pili pivka, paštikovali a paštikovali. Občas mě ještě něco napadlo a kluci milerádi odpovídali na mé otázky. Po 11 jsme vytuhli a šli do pokojů, já do 2 psal blog. Tento den mi přinesl hromadu zážitků a otevření naprosto nového směru rozvoje příběhu Šmudly z Nového Zelandu. Jedu bomby.

VII

3 comments

  1. SimonGr · 4 prosince, 2015

    Ty jedeš bomby hochu! Až seženeš auto tak přiletim! 😂👌

    To se mi líbí

  2. Lenička 2misová · 4 prosince, 2015

    Dáváš si to pěkně ty paštiko 🙂 good luck při shánění práce, držíme ti palce 🙂

    Líbí se 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s