6. 12. 2015

Včera před usnutím jsem věděl, že budu muset dopsat blog. Nařídil jsem tedy budík na pátou ranní. Když konečně zazvonil budík, vstal jsem fresh jak brambora. Vyrazil do sprchy a byl šokován. Než odtekla studená voda, už jsem byl odhodlaný vlézt pod studenou. Naštěstí v poslední moment začala téct teplejší a mně došlo, že musím opravdu dlouho čekat. Včera byla domluva jet na ryby okolo 8, nakonec jsme vyrazili před 11. Mezitím mě zaměstnala snídaně, blog a nákup, aby se neopakovala včerejší hladovka. IIOkolo jedenácté hodiny jsme vyrazili s klukem z Moravy za dalším kámošem a ve třech na ryby. Při cestě mi kluci řekli, že když už nemáš vůbec co k jídlu, můžeš si chytit úhoře. Berou prý skoro na jakékoliv maso, nejlépe hovězí. Ještě k tomu jsou toky, kde berou pstruzi a lososi. A to je jiné pochutnáníčko. Sami prý ulovili už hodně ryb. V budoucnu prostě musím chytit aspoň jednoho lososa. A budu mít suši. Po doražení na místo jsme nevynechali chleba s paštikou. Potom mi dali prut a vyrazili jsme na pláž, kde mě poučili, jak se navazuje vlasec a jak se vůbec chytá.III Bohužel po hodině navíjení vlasce jsme neměli ani jeden úlovek, pouze záběr. Aspoň vím, jak se to dělá. Když nás to přestalo bavit, vyrazili jsme za jídlem a na říčku.IV Tato řeka byla pro mladší 17 let na učení, ale my stejně chytali úhoře, které prý nikdo nechytá. Nejdříve jsme použili prasečí nožku a ouška k navnadění úhořů. Jenže navnadilo to jen kachny, které odtáhly jedno ucho a nějaké menší kousky. Kachnu nechceš tahat ze vzduchu. Jelikož jsme seděli na místě, kde slunko svítilo přímo na vodu, která byla nádherně průzračná, šli jsme jinam. Zde proběhlo opět krmení, ale bohužel, jak říkali kluci, že se o to maso mezi sebou úhoři perou, tak to vůbec. IZa celou dobu našeho pytlačení tam proplavali 3 úhoři a asi 2 pstruzi. Ani jedno nezabralo. To se klukům stalo podruhé, taková bída. Byla to docela prdel, hlavně už umím něco ulovit k jídlu třeba na gril. I tento výlet se neobešel bez zábavné storky. Netuším vůbec jak, ale moje boty prostě asi za půl hodiny sundaly podrážky jak had kůži. Teď mám vibram podrážky a plus k tomu pohorky. Super ne. Domu už jely samostatně. Nejsem si úplně jistý, jestli to půjde dát dohromady. Podklad je taková drolivá guma. No, za pokus nic nedám. Po cestě nám hrál Johnny Cash, hardcore kántry. Nicméně to bylo tak zasazeno do prostředí, že mi to ani nevadilo. Všude ty americké dřevěné domky a sem tam i auto. Když jsme dorazili domu, já si přebalil věci v batohu, aby to bylo lépe organizované. Do backpackeru jsem dorazil těsně po 9. Jenže v 9 zavírají recepci. Myslel jsem, že to mají všude stejné do 10, da daaa nemají. Klasika, já a něco si zjistit dopředu, nikdy. Naštěstí zde ještě byl nějaký kluk. Dal mi klíč a řekl co a jak. Je to úplně to samé, jen na dvě věci. Vypadá to tu jinak a v pokoji máme týpka, co mu smrdí nohy víc než mně. To nechceš si zvykat na nový smrad. No moc dlouho jsem to nečuchal a šel ukuchtit kuřátko s těstovinami. Následoval blog a zevl na FB.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s