Musím makat

17. 12. 2015

Realita každých dnů bývá tvrdá, o to víc mě to učí. Neuvěřitelný rozdíl mezi životem tady a doma. Jsem jak dítě v kasínu, všude tolik hraček, ale jak si s nimi hrát. Chce to dospět.
Untitled-2

Můj pokojíček

Plány se vyvíjejí, a tak, když jsem viděl ráno venku déšť, vysral jsem se na to kutání a šel dělat web. No to jsem dělal celý den. Večer návštěva u J (Šéf). Vytáhl jsem z něj další info o práci.
Toť vše.

Moje nálady se střídají. Je to ovlivněno, co stačím udělat za den. Pokud jsem s tím spokojen a usínám, že jsem toho udělal dost, je to v pohodě. Jenže ne vždy takhle usínám. To mě mrzí, obzvlášť tady.
Pořád je to pro mě boj a moje životní podmínky jsou suprové. Za chvíli vyrazím za prací a budu spát v autě. To bude o něco jiný boj, plus práce. Pražáček na vesnici. To se ještě pobavíte.
Pořád mám skličující pocit, že nemám práci. Peníze mizí, ale nic nepřibývá. To mě deptá nejvíc. Furt se uklidňuji, že je to v pohodě. Ještě nějaké peníze mám.
Práce už bude zase jiná kapitola, ale co jsem slyšel, nemělo by se dřít jak v Čechách. To budou zas jen naivní představy.
No a celé to dělám kvůli tomu, abych se nějak rozvíjel. Podle mého názoru mi tento výlet přinese zkušenosti k nezaplacení.

Málem jsem usnul, když jsem to psal. Fakt paštik.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s