Jak se tohle vyvine

5. 1. 2016

Klouzačka z auta. Práce, kterou už jsem mohl mít a chození po kopcích, ale ne po cestách.

IMG_2114

Celou noc mě sralo to, že mám auto z kopce. Pořád jsem jezdil dolu, nakonec jsem si zapřel nohy o sedačku, abych nesjížděl. Je to celá alchymie, to spaní v autě. Dneska už stojím v rovině. Vyspal jsem se ale dobře, ani moc zima mi nebyla.
Následovala klasická ranní činnost a cesta do Cromwellu. Po cestě jsem se musel ještě vykakat, protože kdyby mě vzali do práce, celý den bez EE bych nevydržel. Přijel jsem akorát na čas, jako vždy. Už zde stepovalo pár lidí. Nějakých kluků jsem se zeptal, jestli čekají na práci a oni, že ano. Ještě k tomu mi řekli, že je chytla policie za něco, co neudělali a nyní musí pracovat, jinak půjdou do vězení. Byli to kiwáci a prý si prdel nedělali. Sraz byl na 10,30, před jedenáctou dorazil týpek a jen nám řekl, že nemá práci. Zítra to zkusím znovu. Je to tu úplně přervané lidmi.

Jel jsem do centra, abych se připojil na net a zjistil nějaké informace o alternativních pracovních nabídkách. Zjistil jsem, že v Queenstownu je práce dost. V restauracích, na stavbách a v hotelech, protože je sezóna. Jenže tohle se mi moc dělat nechce. Dávám si čas do pátku a pak tam pojedu.
Prohlédl jsem si konečně maily a zjistil, že bych už práci mohl mít. Opravdu potěšující. V jednom sadu před Silvestrem nabírali asi 20 lidí a mě psali email. Shit happens, co na to říct. Odpověděl jsem jim na mail a i zajel na místo. Většinou to vypadá tak, že jen vyplníte takový dotazníček a jedete pryč. Zítra je všude napíši znovu a uvidíme.

Okolo 4. jsem dorazil do kempu udělal si rýži s fazolemi. Až tohle bude číst Máma, že jím fazole a rýži, tak ji klepne. Doma jsem byl tak vybíravý a tady už si to dovolit nemůžu.
Vzhledem k tomu, že nebylo zas tak pozdě, jsem se šel projít na nějaký dvouhodinový trek. Nebyl bůh ví jak dobře značený, a tak jsem sešel na jiný a pokračoval dál. Jenže ten se ubíral jiným směrem, než jsem potřeboval. Ačkoli nerad, ale musel jsem z něj sejít a dát se prostě cestou dolu. To byl mazec. Chvíli pole, chvíli skály, pak zase křoví, ploty naštěstí bez proudu a tak dále. Nakonec jsem do kempu dorazil z úplně jiné strany. A to jen proto, že mě žene nějaká touha za tím, co uvidím z tamtoho vrcholu. Jenže tam se objeví jiný a já tam zase chci jít a takhle furt dokola.
Po návratu do kempu jsem se konečně po pár dnech umyl v jezeře. Ano každodenní sprcha je opravdu rozkoš, kterou nemám. Asi smrdím, jenže svůj smrad není tolik cítit, tak nevím. Zatím mi to nikdo neřekl, počkám.
Pak už jsem si jen četl, při tom mě skolil spánek. Pak deník a spát.

Zajímavé je, že v této situaci mi ani nechybí chleba s paštikou. Mám myšlenky jen pro práci. Nechci skončit jak nějaký šmudla, kterému bude muset zase posílat peníze Máma.

V městě Cromwell je internet nedostatkové zboží nebo nevím. V knihovně je placený. Free je jen vedle supermarketu, který je tu jediný. A to free znamená 45 min a 45 Mb v jednom dni. Šel jsem do restauračky dát si čaj a neomezený internet. To ovšem nevyšlo, když jsem dostal papírek jen s 30 minutami. Aspoň to nebylo omezeno datově. Bych se z toho posral.

Ještě jsem dneska kradl třešně, když jsem měl hlad. Jestli nenajdu práci, budu dělat pojistné podvody a prodávat drogy. Obzvlášť s pojistnými podvody je to tu lehké. Oni to vůbec neznají.

Zjištění dne:

Slunce jezdí naopak. Zprava do leva. Hustý.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s