Kotník v …

11. 1. 2016

Nadšený sběrač třešní, výsledek ovlivňuje, jak moc mám rád Zéland. Hezky jsem došlápl přímo na hlezno, nebo tak nějak se to jmenovalo.

IMG_2313

Dnešní spaní nebyla zas taková pohodička. Okolo 2 ráno mi byla zima, jelikož jsem byl líný, řešení bylo utáhnout otvor na dýchání do kružnice o průměru 10 cm. Ne, neudusil jsem se, ale problém se zimou to nevyřešilo. Celý rozklepaný jsem otevřel spacák a začal hledat můj pyžamosvetr. Navlíkl jsem ho a celý opět zalezl do kokonu.
Moje prsty se pomalu začaly rozsypávat, bylo mi jasné, že to musím nějak omezit. Vzal jsem náplasti a funkční části prstu omotal. Dost to pomohlo, proto jsem si dneska koupil celý obvaz. Problém byl jen v tom, že to bylo za poslední peníze. Teď jen doufám, že mi vystačí benzín a plyn v bombě na vaření do výplaty. Mělo by to být tak akorát.
Celý nadržený ze včerejška jsem začal sbírat třešně jak blázen. Přišla první přestávka a s ní zklamání. O jeden kýbl míň než minulý den. Jako proč… Docela mě to vzalo. Jel jsem bomby celý zbytek dne, ale nenapikoval jsem to, co včera. Mám o jeden kyblíček míň. Smutný příběh. V práci je knížka, kde je napsáno, kolik jsi toho udělal za minulý den. Zde přišlo též zklamání, místo mé domněnky 31 kyblíčku jsem jich tam měl napsaných 24. Tak to asi kurva neumíte počítat. Cena byla však za 28. Opravdu to nechápu. Když chceš být na Zélandu účetní, tak je asi nejdůležitější neumět počítat. Ale co, cena byla v pohodě, tak jsem nikomu nic neříkal. Nebudu sám proti sobě. Dneska stoprocentně vím, že jich mám 27.
O poslední přestávce jsem se hrozně nehecoval, že to aspoň vyrovnám. Jenže jak tak jsem běžel k žebříku, místo toho, abych došlápl na chodidlo, tak jsem došlápl na kotník. Bolelo to jak svině. To už je počtvrté, co jsem si zvrknul kotník zde. Jenže tentokrát to bylo opravdu bolestivé. Všechno nahecování mě přešlo a já to mrdal.
Dokulhal jsem k autu a jel do města na wifi. Nikdo mi nenapsal, tak jsem ještě jel natankovat za posledních 10 dolarů a do kempu. Naštěstí dneska nefoukalo, taky jsem čuměl, když přišel čas koupele. U jezera jsem se seznámil s jedním Britem, konečně nějaká angličtina. Pohodový týpek, třeba spolu pojedeme i na jabka. Byl bych pro, dobrá škola.
Kulhání mě nepřešlo ani v kempu. Jsem zvědav na zítřejší výkon. Vzhledem k tomuto prostředí bylo hovno co dělat. Dal jsem si šlofíčka, knížečku a přišel čas na véču. Naplánováno jsem měl ráži s masovou konzervou. Avšak konzerva pro mě skrývala jiné potěšení. Byla tam jen zasraná omáčka a žádné maso. Moje angličtina mě opět podržela. Bylo to tak dobré, že jsem si nechal půlku do práce. Nakonec to skončí tak, že se přežeru třešněmi a tohle vynechám.
Sluníčko se nám pomaličku schovávalo a přišel čas udělat dětem pápá.

Ráno v práce moje střeva vřela jako sopka před erupcí. Efekt jsem ještě zvětšil každou snědenou třešní. Po tom, co jsem si prdnul a málem se posral, mi došlo, že musím nejdřív na záchod a až potom žrát třešně. Jinak bude předčasná erupce a přijde Sodoma Gomora.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s