Progresuji

10. 1. 2016

Kyblíčkové bomby a zničené prsty.

pradlo

 

Celou noc jsem spal jak dudek a pak najednou budík. Úplně cože… Noci předtím jsem se několikrát budil a teď tohle. Vůbec se mi nechtělo z postele, jenže kdybych nepřišel do práce, tak mě vyhodí. Rychlá snídaně a už tam bylo 105 na tacháči a já letěl do práce.
Manažer přečetl seznam lůzru a já tam nebyl. Ještě aby jo, jednou mi to stačilo. Mým plánem bylo se dostat co nejblíže k 30 kyblíčkům. Od začátku jsem jel bomby. Opičáci, co na nás dohlížejí, začali být ke mně vlídnější a někdy i pomohli. Jakože udělal dva kroky ke mně nebo pomohli odtrhnout 2 kyblíky od sebe. Jsou to hodní opičáci. Do první pauzy jsem měl 11 kyblíku. Čuměl jsem jak vejr, včera 7 a dnes tohle. Hnedka jsem to musel napsat Mámě.
Po přestávce jsem jel dál. Jedna opička na mě, že mi zkontroluje kyblíček, jestli netrhám úplně všechno. Docela jsem se posral, hned mě napadlo ‚hlavně, že jsi se pochlubil‘. Nechtěl jsem poslouchat žádné kecy, ale vše dopadlo dobře a já pokračoval v nastaveném tempu. Nejspíš se jim nezdál můj výkonnostní nárůst. Potřebuji to dotáhnout na 40 denně.
Jeden z těch dozorců, který umí rusky, je prý původem z Kazachstánu. Sbíral jsem hnedka vedle něho a on se nudil, tak sbíral taky. Když jsem mu odevzdal kyblíček a bral si další, on na mě „vem si tenhle“. Byla tam sice tak 1/6, ale potěšil mě.
Do konce dne jsem se svým tempem chtěl udělat 32, jenže opičáci mi to posrali. Skončili jsme o 15 min dříve, a tak jsem jich udělal jen 31. Je to pěkný pokrok, odcházel jsem spokojený, a ne nasraný. Moje prsty nemohly tvrdit to samé. Iphone už nepřečte otisk ani na jednom palci, jak mám sedřenou kůži. Viděl jsem, jak si lidi omotávají prsty náplastmi, budu to muset praktikovat taky.
Nastartoval jsem Batmobil a jel do města na nákup. Mezi regály jsem stál úplně zoufalý. Moje kulinářské návyky jsou na stupnici 0-10 tak na 2. Nabral jsem nějaké jiné konzervy na ochutnávku. Jsem zvědav, co to bude.
Dneska se mi nechtělo poskakovat jak kamzík po kopečcích, proto jsem si to z krámu namířil hned do kempu. Měl jsem naplánované praní pracovních věcí. Tričko smrdělo tak, že jsem asi už nebyl jediný, kdo to cítil. Vymáchal jsem to v jezeře. Sice nyní má barvu jako Vltava, ale já dělám, že nic nevím.
Jídlo, deníček, knížka a spát. Zítra potřebuji udělat aspoň 35 kyblíčků.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s