Rutina

12. 1. 2016

Sotva se proberu, už je oběd. Pak zase večer a znovu budík. Takhle měsíc dokola. Potom jen jiné ovoce a znovu.

IMG_2331

Ráno bylo naprosto vzrušující, vylil jsem si trochu čaje na palubovku auta. Už opravdu nevím, o čem psát. Nicméně přes spaní v autě jsem profík. Mobil mi ležel vepředu auta, tak, abych se musel zvednout, když ho chci vypnout. Docela to pomáhá při vstávání. Ještě mi pomáhá to, že se mi pokaždé chce úplně hrozně chcát. Stačil jsem si dnes nandat jen tepláky, jinak bych to nevydržel.
Práce mi hezky šla. Včera jsem totiž odposlouchal, že na to nemáš myslet a ono to půjde rychleji. Pravda. Tak vím, proč to jde líp holkám. Všichni přeci víme, že holčiny dokáží dělat více věcí najednou. Zde je to o tom koordinovat obě ruce. Dvě věci najednou. Pro mě jako člověka mužského pohlaví je to docela náročné. Občas se mi prostě jedna ručka zasekne a dělá úplné hovno. Hodím na ni zlý pohled a už zase jede, jenže stojí ta druhá. Bohužel pro mě nešilhám, a tak nejsem schopen sledovat obě najednou. Nicméně už to dostávám do ruky. Dneska to bylo 31 kyblíčku.
Opičky byly dnes vlídné. Dávaly mi i hezké stromy, kde byly velké tmavé třešně jak má být. Jenže jednou mi daly úplnou veteš. Udělal jsem tam kýbl a šel za nimi, ať mi dají další. Čekal jsem nějaké kecy, ale nic. Šťastný jsem trhal dál. V jeden moment přišel zvrat. Přiběhla za mnou opička, že se musím vrátit na strom a dotrhat ho. Do prdele. Dělal jsem blbého, že jsem to neviděl. Oni jsou docela hodní. Nicméně než jsem to stačil dotrhat, nějakej trhač dostal můj strom od opičky. Já kvůli němu dostal další na hovno strom. Byl to konec dne, a když jsem ho chtěl měnit, slyšel jsem dva týpky, co říkali, že už nejsou další stromy. Proto jen 31 kyblíčku.
Nakonec jsem byl však rád. Poslední hoďku a něco jsem trhal pomalu a ještě jsem jich dost sežral. Reakce mého žaludku na sebe nenechala dlouho čekat. Dotrhával jsem kyblíček se skříženýma nohama, protože jsem byl líný i jít na záchod. Žaludek stále progresoval a to, co vychází zezadu, už nebylo za zatáčkou, ale daleko za ní. Na poslední chvíli jsem došel na toytoyku a znesvětil jí. Bylo to pravdu těsné. Příště si na to dám pozor.
Spotřebováním skoro celé role papíru skončil i pracovní den. Já jel do města za wifi. U obchodu mě napadlo koupit si za poslední 2,5 dolaru, co jsem měl na kartě, sušenku. Jenže v peněžence bylo dalších 5. Tak jsem si místo toho koupil plyn na vaření. Jinak bych to s ním nevydržel. Paní u pokladny na mě ani nehodila pohrdavý pohled, když jsem platil 6 dolarů kartou i hotovostí.
Pak jsem jel rovnou do kempu. Po nastartování mi chvíli svítí indikátor oleje. Nepříjemné, obzvlášť, když nemám peníze na nový. Snad mi zítra přijdou, nerad bych zadřel motor. Na místě jsem si dal sprchu, sváču, šlofíčka, deníček, knížečku a spánek.
Dny začínají hezky utíkat. Nestačím se nadat a už je zase večer a já píšu. Zavřu oči, otevřu a zase sbírám. Těším se, až budu mít nějaké peníze. Pojedu na výlet. Přeci jenom Zéland.

4 comments

  1. hah porad stejny plavky :DD

    To se mi líbí

  2. Vláďa · 13 ledna, 2016

    Zdá se mi to nebo by to chtělo pomalu holiče? :-)))

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s