Vólno?

15. 1. 2016

Pěkný trek se proměnil v pěknou sprchu, která pokračovala až do večera.

IMG_2463

Ráno naštěstí nepřineslo nic super zajímavého. Já mohl v klidu vyrazit do práce.
Ovšem to bych nebyl já, kdyby se nestalo zase něco. Přiletím do práce a tam nikdo. Jakože cože?! Třeba parkují jinde. Našel jsem nějaké zaměstnance sadu poblíž a oni ,,day off“ (volno). Díííííík kamarádi, to jste mi to nemohli oznámit dřív. Nevím, kde se stala chyba, nechci opět říkat, jací to jsou skvělí lidé, když si nejsem jistý, jestli jsem třeba blbě nerozuměl já. Podle toho, co mi řekli, tak měl Sijo psát všem SMS. Nepřišla mi. Nevadí, kecám. Komu by nevadilo vstávat, když nemusí.
Další dvě hodiny jsem spal na parkovišti u sadů. Zdál se mi fakt krutej sen. Sedím s kámoši v restauračce, číšník na mě vyleje vodu, naschvál, já na něj kafe. Další mě vezme a zvedne vzteky nad hlavu, já, abych ho vysmál, dělám supermana. Potom mě hází na zem a najednou všude samé kočky. Takové ty, co chceš. To je vše, no znáte sny, moc logické nebývají.
Dlouho jsem se chtěl podívat na kopce, co jsou přes jezero, a vzhledem k tomu volnu na to byl ideální den. Chvíli jsem tam sice hledal ten trek, ale nakonec jsem ho objevil. Když jsem šel nahoru, nic zajímavého se nedělo, jen jsem v dáli pozoroval déšť. Sice se přibližoval, jenže hrozně pomalu, a já měl s sebou nepromokavou bundu a kalhoty. Nějaký déšť mě přeci nevyděsí. Zvrat situace přišel se zdoláním vrcholu. Mraky se zničeho nic přiblížily během 10 minut a začalo chcát. To samozřejmě bylo v pohodě. Jenže jako vždy já nešel po cestě, tak mě čekal sestup po mokré trávě dólu. To jsem nedomyslel. Plus mě začaly obklopovat mraky. Nechtěl jsem se dostat do situace, kdy bude viditelnost 20 m, tak jsem dost pospíchal dolu. Klouzalo to jako svině. Pár pádu bylo, ale ne ze 4 metrů. Haha. Než jsem dorazil do auta, moje věci byly naprosto promočené. Hlavně, že nepromokavá bunda a kalhoty. Teď to suším v autě, dost neúspěšně vzhledem k počasí.
Mokrý jak krysa jsem si dal jídlo a jel do města. Jenže knihovna byla narvaná stejnými lidmi jak já a do restaurace se mi už nechce. Čumět na ty jejich kyselé xichty, když si objednám čaj a ne pivo. Tak jsem navštívil místní muzeum a dozvěděl se něco o historii. Město založeno okolo 1860, ale nejsem si tím jist. Kvůli dolováni zlata, nedaleko mého kempu je i mrtvé město zlatokopů, Bendigo. Ještě, co mě zaujalo, je, že tu žádné jezero dřív nebylo, je to přehrada. Takže tak.
V knihovně se místo neuvolnilo a já šel do obchodu s použitými knihami. Zde jsem si vybral nějakou dětskou knížku. Budu samoukem. Jinak se tu angličtinu nikdy nenaučím.
,,Doma“ jsem spal do 7, potom véča, telefonát s Mámou. Ta mi konečně řekla frázi, hlavně, že ty jsi nejchytřejší. Po této frázi nikdy nemůžu oponovat, slepá ulička. Docela dlouho jsem si musel tentokrát stěžovat. Většinou mi ji řekne tak po prvních 5 minutách, kdy o někom tvrdím, že je debil.
Něco mi klepe v autě, když mi jede motor na neutrál. Dost mě to děsí, protože je to můj domov. Uvidím, jak se to bude vyvíjet.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s