Konverzace

18. 1. 2016

Krásně rozdělený den půl na půl, práce a deníček.

IMG_2485

Vítej v dospěláckém světě, Šmudlo. Tím mám na mysli, že jsem se probral před budíkem. Takové to, když máš režim a chodíš do práce a tak. To přesně nechci od svého života. Ne, že bych nechtěl pracovat, ale ne na někoho.
Ráno bylo nudné jako ostatní, jen ne pro můj konečník. Zlehka mi naznačoval, že dvě hodiny bez hajzlu nevydržím, můj oblíbený záchod už mě čekal. Klasika, do práce jsem dorazil na minutu přesně. Sijo už tam něco mektal. Moje číslo nepadlo a já vyrazil sbírat.
Vzal jsem si s sebou hudbu, jsou to kecy, že to pomáhá. Mě to jen rozptylovalo. Za první dvě hodiny padlo jen 5 kyblíku a potom za hodinu a tři čtvrtě 6, bez hudby. Stejně mě to jenom sralo. Konečně jsem přišel na to, co mě dokáže uklidnit. Uklidňovací sérum je myslet na podnikání a jak by se tu daly ještě vydělat peníze. To natolik zaměstná můj mozek, že nemá čas být nasraný. Teď už budu pracovat s radostí.
Po obědě začalo pršet a my skončili. Ptal jsem se kluků, na jak dlouho tu práci ještě vidí. Oni říkali, že to závisí na počasí. Když bude hodně pršet, je sezóna v hajzlu. Třešně popraskají a zhnijou. Prý nám zbývá týden, možná dva, podle předpovědi. To je dost na hovno. Musím si hledat novou práci. Jablka začínají v půlce února a 3 týdny čekat v Nelsonu, než to začne, je na hovno. Takhle si nový notebook nekoupím, natož vrátit peníze Mámě. Je tu možnost jet do Christu, opět žumpa, ale větší prdel s !!br0ken!! Stejně to budu zase řešit na poslední chvíli, protože mám v piči.
Ještě jsem se bavil s Italem o zdejších šamanech. Mojí špatnou zkušenost jen potvrdil. Říkal, že měl vyrážku a dali mu špatné léky. Celý týden se to jen zhoršovalo. Přišel podruhé a šamani mu řekli „no není divu, berete špatné léky“. WTF. Ona to nebude jen moje špatná zkušenost, jsou tu opravdu leví.
Po práci jsem pospíchal do knihovny. Bylo mi jasné, že se tam všichni narvou, a já potřeboval zásuvku u stolu. Moje předpověď byla pravdivá, půl hodiny na to, co jsem přišel, už byly zásuvky zabrané.
Mastil jsem tam blog a potkal i britského kámoše. Během mé práce jsem někomu připojoval adaptér do zásuvky. Musel jsem proházet adaptéry ostatních, aby se tam vešel. Jak jsem to dělal, tak jeden děda tam měl píchlý notebook, který už nejel na baterku. Když jsem mu to odpojil, tak mu to spadlo. Byl dost nasraný, říkal hodina a půl práce v píči. Omluvil jsem se mu a bylo mi ho fakt líto. Jenže teď mi to přijde vtipné. Shit happens, dědo. Jeho chyba, že si to neuložil. Sám jsem na to x krát doplatil. I třeba čtyř hodinovou prací.
Brita jsem hodil domu, bydlí taky v Bendigo kempu. I když nebylo pěkné počasí, dal jsem si sprchu, jídlo, flákání se, blog a spát. Zítra mě čeká co? Práce, uhodli jste.

Pomalu začínám cítit jak ,,dospívám“. Myslím tím, že před měsícem a půl jsem naprosto neměl ponětí, co a jak. Teď už je pro mě nový problém jen něco, co se musí vyřešit. Prostě míň paniky, víc akce.

Zaznamenání konverzace mezi dvěma Čechy.
1. Čech: Viděl jsi tu malou blondýnu, tak tu bych zničil.
2. Čech: Mě se moc nelíbí.
1. Čech: Děláš si prdel. Fakt bych jí zničil. I kdyby to chtěla, bylo by to kategorizováno jako znásilnění. No já bych jí dal.
No moc si nemyslete, občas mě napadají podobné myšlenky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s