28. 1. 2016

Jedno velké nepochopení.

Blá blá blá a jede se do práce.
Práce utíkala pomalu. Co taky chci, druhý sběr. Byl jsem rád za minimálku, což jsou 2 kyblíčky za hodinu. Ano, takhle rychle pracuji. Problém je, že když dostaneš špatný nebo dobrý strom, není to ono. Špatný samozřejmě nikdo nechce, dvě třešně a jdeš dál. A to je ten problém u dobrého stromu. Všichni už jsou dávno někde v prdeli, že vidíš jen pár posledních lidí, a ty jsi ještě 300 m za nimi. Koukáš na strom a říkáš si ,,Tvl vždyť bych ještě dal minimálně jeden kýbl.“. Jenže nejbližší opička je 200 m od tebe a pomalu ti utíká. Takže opouštíš dobrý strom a doufáš, že se najdeš další. Nooo, jenom doufáš, dobré stromy jsou tak 2-3 za den.
Velkou část sadu jsme proletěli jak hejno biblických sarančat a zítra budeme pokračovat pod sítí. To je tam, kde nám skončil první sběr. Podle mě to dáme za den. Bohužel nikdo není schopný říct, co nás ještě čeká. Všichni jak debilové.
Češi v práci taky vtipní. Problém je, že jich je v našem sadu 60%. Všichni na mě čumí jak na čůráka. Opravdu vás nechápu. To, že jsem všem řekl, že pocházím z Ukrajiny, je kurva pravda. Já za to nemůžu, že neznáte rozdíl mezi. Where are you from? a Where do you live? To je ta pointa, proč mluvím jen anglicky. Nikomu jsem nic neudělal. Vyližte si prdel, kokoti.
Nicméně nebudeme házet všechny do jednoho šuplíku. Jeden Čech mi občas něco řekne anglicky. Dnes jsem mu něco nerozuměl (moje špatná ajina) a on mi to přeložil. Poděkoval jsem mu za lekci a všechno bylo v pohodě. Vezměte si z něj příklad.
Ve městě jsem opět huntil wifi a do supermarketu přišli dva Čecháčci. ,,Hele na něj, na Ukrajince!“. Pokřik jeden, až jsem ho slyšel. Chceš propíchat gumy nebo co, do prdele.
Trochu nasranej jsem jel domu. Šlofíček, sprcha, véča…

Nákup za 50 dolarů. Moc velká hitparáda to není.