Kajak

13. 2. 2016

Mám novou hračku na další dva dny a ještě k tomu dvě nabídky práce. Jou jou, začínám být co k čemu.

IMG_4024

Už teď nevím, jak mám začínat den, protože něco jako ‚ráno jsem…‘ je ohrané. Nicméně toto ráno bylo výjimečné, stal se incident (nemyslím rvačku). Viděl bych to tak, že o tomhle se nemluví a uzavřel bych to. Málem jsem kvůli tomu nestihl na ,,pohovor“.
Pár lidí už tam bylo a poslouchalo kecy nějaké paní. Kvůli mně to začínala všechno znova. Hahaha. Řekla, že práce začíná 24. a musíme jí platit 40 dolaru týdně, že nám to dohodila. I ty židovko, no dobře, já bych si vzal ještě víc. Na oplátku nám nabídla na vypůjčení kola a kajak (vím hovno, jak se to jmenuje, nebyl jsem vodákem). Plus k tomu mi dala tipy, co navštívit v okolí. Konečně, naprosto nesnáším hledat tyhle informace na internetu. Jsem zvyklý mít vše jak na podnose. Hlavně vše, co mi poradila, bylo freee.
Hned jsem vyrazil na jeden nedaleký ostrov. Neuvědomil jsem si, že je dost velký, a tak je lepší tam jet na kole, což mi i řekla. Zajel jsem proto jen na pláž a hrál si v písečku jak děcko. Stále jsem přemýšlel nad možností vypůjčení kajaku a nedalo mi to a já se za ní vrátil. Byla velmi laskavá a loď mi vypůjčila. Rychle jsem pospíchal ho vyzkoušet, konečně nějaká zábava. Jenže jsem narazil na pár problému. Hlavním byl, že jsem nikdy nebyl na vodáckém táboře. Netuším, jak se to ovládá a ještě k tomu mi řekla, že trochu táhne na jednu stranu. Točil jsem se furt jak píčus dokola. Koukal jsem na ostatní, všichni jezdili rovně jak frajeři. Jen já se furt točil a chytal nerva. Potom jsem se dal do kupy a řekl si ‚je to jen rukama‘. A najednou, no nic se nestalo. Dva metry rovně a potom 10 koleček. Ano, zabíral jsem na obou stranách…
Párkrát jsem nabral vodu a jednou div nevyklopil loď. Pomaličku jsem se ploužil ke břehu asi s dalšími 20 litry vody v kajaku. Vylezl, vylil, chvíli to trvalo, přivázal a jel… naštěstí můj rozum přesvědčil líné já, abych se jel podívat na další sady.
I když byla sobota, všude jsem někoho našel. U předposledního sadu mi týpek poradil jeden o kus dál, že majitel saháni sběrače. Samozřejmě jsem to přejel a jel někam do píče. Cestou zpět můj zdravý rozum opět přesvědčil línou stranu, abych zajel na nějakou příjezdovku, co by mohla vést k sadu. Vida, můj rozum vypadá schopněji než líná strana, která používá frázi ‚nějak to dopadne‘. Za chvíli jsem dojel k baráku majitele. Byl zrovna venku a nekoukal nijak přívětivě. Vylezl jsem a řekl: ,,Pardon, že jsem tu v sobotu, ale sháním práci.“ Týpek, že má místo a můžu bydlet přímo na sadu. Je zde i kuchyň a sprcha. Plus k tomu můžeme makat víc jak 8 hodin denně a začínáme dvacátého. Docela jsem to pohrotil.
Hned jsem si říkal, jak zítra pojedu za tou paní jí vracet kajak a budu jí říkat, že jsem si našel jinou práci. Jenže potom se ve mně probral Pražák a já dostal lepší nápad. Kajak si nechám 3 dny a potom jí ho vrátím. Týpek se mi má ozvat v úterý ohledně práce a když to klapne, napíšu jí. Jakože sorry. Takhle se to dělá.
Jediný problém při výběru práce je ten, že se naprosto neorientuji v cenách. Takže nevím, kde je to dobré a kde ne. Ale pořád lepší mít plus 40 dolaru každý týden.
Cesta domu, kde jsem si ještě zapádloval a napsal bloček.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s