Odloučení II

10. 2. 2016

Ráno jsem hledal naprosto jinou práci, než za kterou jedu. Odpoledne nákupy a spaní za volantem.

IMG_3945

Po šesti hodinách spánku jsem se probral, fresh jak nikdy. Jo jasně. Bylo mi jasné, že budu muset makat, protože cesta do Motueky trvá 5,5 hodiny.
Už od rána jsem cítil nervozitu. Opět jedu někam do píči a jako vždy nemám nic vymyšleného, ani kde budu dnes spát. První na řadě bylo zkontrolovat fb, závislost trochu pomíjí. Jsem zvědav, jaké to bude s internetem tentokrát. Jen doufám, že ne horší.
FB zkontrolované, je čas se vrhnout na věci, co by se mi mohly hodit. Jako například rozeslat maily do sadu. Jenže na internetu jsem nenašel nic kloudného, kde by se psalo ‚sháníme lidi‘. Brzo mě to přestalo bavit a řekl jsem si kouzelnou větu: ,,Ono to nějak dopadne.“. Jsem zvědav jak.
Následně jsem začal hledat práci grafika, nechápu moje myšlenkové pochody. Proč jsem to neudělal první den… Ok, bylo to zapříčiněno tím, že jsem se nasral při hledání nějaké práce v okolí Nelsonu, a k tomu jsem si vzpomněl na třešně. ,,Zasrané sady, jebu na ně, jdu si hledat práci grafika!“ Jestli mi někdo odpoví, že mě bere, tak to bude jen náhoda. Protože jsem odeslal hromadný mail asi deseti společnostem. Obsahoval tři věty a moje portfolio. Portfólio není zas tak špatné, ale já naprosto nesnáším psaní nějakých sraček typu ‚jsem opravdu príma kluk a práce mi jde jedna báseň‘. Jestli někde vidím, že je zapotřebí napsat motivační dopis, tak na to rovnou seru. Já chci přijít a ukázat, co umím, promluvit si s někým. Do mailu můžu napsat cokoli, jenže na živo je to o něčem jiném.
Ve dvanáct jsem si udělal oběd, potom sbalil věci a vyrazil na nákupy. Chtěl jsem si koupit někde v sekáči pánvičku a termosku. Ovšem nakupování se zvrtlo, připadal jsem si jako shopoholik, co nemůže přestat. Ok, zpět k realitě, v Salvation army (tohle se ti bude hodit, jestli pojedeš na Zéland) jsem koupil pánev a libové tričko s dlouhým rukávem. Padlo na mě jak ulité. V Christu je ještě jeden obchod s použitými věcmi, jmenuje se ECO shop. Tam už na mě čekala termoska, ale nejenom ona. Byla tam i rychlovarná konvice do auta za 5 babek, úplně boží. Nebudu muset na snídani pouštět hořák. Mělo by mi to ušetřit.
Ve čtyři hodiny jsem opouštěl zasekanej Christchurch. Jak jsem vyjel na ty rovné silnice, tak se mi začalo tak chtít spát. Neodolal jsem a pár mikrospánečků jsem si dal. Vidím ten výraz Mámy, když si to čte. Naštěstí to přešlo a já pokračoval. Během cesty mě ještě vybržďoval jeden opičák, místo toho aby mě pustil. Nezlobím se, tohle taky patří k Working Holiday, debil, co vybržďuje.
Moje super aplikace na kempy mi opět pomohla. Nedaleko Motueky je krásný free kemp. Jen škoda, že jsem tam dorazil po setmění. Skoro 400 km za mnou. Deníček a spinkat.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s