Motivovaný

7. 3. 2016

Jabka mě asi vychovají, děkuji vám.

IMG_5096

Je to tu, nový týden a nový přístup. Mohl jsem si dokonce dovolit spát o 15 minut déle, wow. Snídaně, záchod a napatlat krémem. Po sedmé dorazil Ross Boss a my naskákali na korbu.
Opět jsme jeli na to místo, kde jsem dostal amok. Všichni jakože cože, ale nakonec za plotem byli další netknuté stromy. Hned jsem se vrhnul na práci jak hladové děcko na Snickersku. Moje řada byla pěkná a já natrhal 2 biny během třech hodin. Jenže potom jsme se přesunuli zpět k hlavnímu sadu. Věděl jsem o stromech, které jsme sbírali před týdnem, a jen jsem doufal, že nebude druhý sběr. Jo jasně, kámo, tak si to užijte. Ross Boss nám řekl, že 15% jablka má být červená. Hodil jsem očko na řadu a řekl si, že každé to debilní jablko musí mít 15%. Takže opět všechno do koše. Nakonec to druhé trhaní bylo docela fajn. Během další hoďky a půl jsem dokončil další bin.
Půlka za mnou a jde se na oběd. Jenže bylo takové horko, že jsem neodolal pokušení sprchy. To osvěžení stálo za to. Doplnil jsem energii tuňákem, jak jinak. Žádný cestovatel nežere nic jiného.
Už jen 3 biny a mám hotovo. První byl v pohodě, při druhém jsem začal pociťovat únavu. Když jsem ho konečně po páté dodělal, byl jsem ready se na to vysrat. Prostě ne, řekl jsem, že změním přístup, tak to kurva dodržím. O to těžší to bylo, že jsem měl jen jednostrannou řadu a ve stínu. Jabka velká jak ty jejich přerostlé třešně. Bylo jich na stromech málo a k tomu jsem tyhle stromy předtím sbíral já. No a protože jsem na to tehdá sral a sbíral všechno, moc tam toho nezbylo. Jenže to kurva není všechno. Ross Boss slíbil, že mi posune bin (trhal jsem už sám), asi na to zapomněl. K binu jsem to měl tak 200 metrů do kopce. Ne, nebrečím, to bych se na to vysral. Dodělal jsem šestý bin do konce a skončil v 19,20, dvanáct hodin práce. Co o mně řekneš teď, rozmazlený Pražák asi nebude ten pravý výraz. Čumíš co, že dokážu i makat. Už slyším to, no jo, jen jeden den… jdi do prdele.
Konečně jsem si dal sprchu, pokecal s kolegy a šel vařit. Při vaření jsem byl totálně zmatený. Naštěstí mě Pavla korigovala.
Večer jsem zavolal Mamince a ta chudák byla úplně v šoku z mého deníčku. Měla o mě starost, že se tu mám špatně, a chtěla, abych se vrátil. Vidíte, jak mám skvělou Maminku. Já jsem ji uklidnil, že je všechno v pořádku a setrvám tu do konce. To, že mě to sere, no sere, koho by to nesralo. To, že se mám doma líp, no ne asi. Ale beru to jako soustředění (jakože sportovní soustředění). Taky jsem si neříkal, jak je to tam skvělé. Dva tříhodinové tréninky a mezitím kondička, byl jsi rád, že ses doplazil do postele. Jenže ten pocit na závodech, když prostě letíš…
Ještě deníček a dobrou.

Tak devadesátý sedmý den měl docela odezvu. Všem moc děkuji za podporu a omlouvám se za gramatiku.
Proč nejedu do města… Přečti si den 60 až 70, jestli přečteš víc jak tři dny a neusneš, jsi frajer. Nikoho by nebavilo, kdybych byl ve městě. Je to jen o paštice a rybaření. Takže deník mě nutí se posouvat dál. Plus k tomu si myslím, že jablíčka jsou naprosto skvělá na morálku. No a tu potřebuji vylepšit. Asi tak to vidím…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s