Podmínečné vyloučení nestačilo

9. 3. 2016

Lov na traktoristu a pěkný pokec s Rossem Bossem.

IMG_5116

Dvě noci po sobě si nandám hadry a není zima. Dneska si je nevezmu a je, co to má znamenat. Takže jsem musel v noci nasazovat svetr a tepláky, všechno naruby. Nezájem.
Klasické ráno a může se jít bombit. Řadu jsem dodělal během chvíle. Teď jen najít traktoristu, paráda, to chceš. Běhám za ním jak vocas a on dělá, že mě nevidí. Nakonec jsem si stoupl před něj a neměl šanci uniknout. Zase poloviční řada, to snad ne, co jsem komu udělal. Aspoň, že jablka tam byla pěkná. Všechno šlo krásně až na moment, kdy jsem strhl pár jablek na zem, abych je nemusel příště sbírat. Jenže v ten samý moment za mnou byl Ross Boss a viděl mě. Tak to chceš. Nejhorší věc, co můžeš udělat, a on mě při tom viděl. Přišel za mnou a docela mě zprcal. Prej, bla bla bla, bla bla a ještě jeden průser a letíš. Tak mi dej pade za bin a já se s tím budu mazlit jak s první láskou.
Tempo jsem samozřejmě neshodil. Pokud mi upadlo jabko nebo větev, hodil jsem to na druhou stranu. Za ,,chvíli“ byla i tato řada hotová. Tak teď už musím dostat normální, plnohodnotnou řadu. A zase ne, ještě k tomu to bylo do kopce. Přestávám věřit v to, že je to náhoda. Kurva, tři dny po sobě, to nemůže být náhoda. Nicméně i když jsem měl vztek, hezky jsem ho dusil v sobě. Házení žebříku, lámání větví a drcení jablek mi nijak nepomůže. Zatnul jsem zuby a jel dal.
Ve dvě hodiny jsem si po 4 binech dal malý oběd. To mi ovšem narušilo mé tempo. Všechno se ještě umocnilo tím, že stromy byly čím dál horší. Na facku. No co, 5. a 6. bin jsem dělal zase 5 hodin. Kurva, chci být hotov s šesti biny za 10 hodin a ne 12,5. U našeho obydlí jsem potkal Rosse Bosse a poprosil ho, ať mi připraví bin na zítra. Naštěstí mě neposlal do prdele, jinak bych chytil opět záchvat, ale řekl, že to udělá. Konečně budu mít libovej začátek.
Slunce pomalu zapadalo a já se konečně dostal do sprchy. Ani půl hodiny mi nestačilo na smytí všechny špíny, ale co, zítra bude nová. Naběhl jsem do kuchyně a hádej co. Babicovy dobroty, konečně maso, po měsíci. Kuře se špagetami, málem jsem si ustříknul. Tohle fakt nikdy nepochopíš, než to nezkusíš. Není to takové to ‚budu vegetarián‘, je to spíš ‚budeš vegetarián‘.
Večeře při filmu, potom jsem umyl nádobí. Mezitím se všichni rozešli, jelikož jsou všichni unavení. A já usedl psát blog, div jsem u něj neusnul. Dobrou.

Fakt mi to tady připomíná soustředění. Nestačíš se otočit a je večer, ráno, večer, ráno, večer. Pořád dokola, myslím si, že tyto 4 týdny utečou hodně rychle. Ani nevím, co budu dělat potom, třeba si to tu prodloužím. Jako posilovna je to super.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s