Zatemněný mozek

14. 3. 2016

Celý den jsem si říkal, o čem kurva budu psát. Ani odrůdu jablek jsme nezměnili, ale nakonec mě zachránila fanynka. No snad se nenaštve.
IMG_5261

Prý můžu dovnitř. Jo. WTF, záchod uprostřed všeho a ještě k tomu na ještěrce.

Ne, ne, ne to musí být zlý sen. Pondělí ráno a dvanáctihodinovka přede mnou. Dobře, až tak jsem to neprožíval. Vždy si řeknu, že je zapotřebí udělat 6 binu. Takže záleží jen na mně, jestli to bude za 2 hodiny, nebo 12.
K snídani jsem si udělal svojí oblíbenou polívčičku a čajík. Koukal jsem na film a čekal, až dorazí Ross Boss. Naskákali jsme na korbu a řítili se k další části sadu. Byl jsem dost nabuzený a Frantíci si mysleli, že ujíždím na moučkovém cukru. Ne, paštika stačí. Vždy mě baví prudit rozespalé lidi a dělat, že nejsem rozespalý. Divné, co, no jsem ještě dítě.
Vyskočil jsem z korby, čapnul žebřík a naběhl na svoji řadu. Překvapivě byla opět poloviční, do prdele zase. Už jsem chtěl začít sbírat a koukám, není tam bin. Vole, to nemyslíš vážně. Ross Boss na to jen, že mě vezme do jiného sektoru, kde na mě čekala plnohodnotná řada. Yes, můžu začít bombit.
Začínám používat taktiku místního kiwáka, Nicka. Ten mi řekl: „70% na to sereš a posledních 30% házíš jen pěkná jablíčka“. Má to jen jediný problém, když náhodou přijde Ross Boss na kontrolu, tak… záleží, jak moc jsi na to sral. Naštěstí se mi přesně tohle dneska nestalo a vše bylo v pohodě. Až na posrané stromy, jako nebyly špatné, ale rozhodně nebyly dobré. I když jsem se snažil posledních 30% brát jen červená jablíčka, vypadalo to naprosto stejně jak zbylých 70%. Ross Boss mi to odvážel, kouká na to, já dělám jakože nic a v hlavě mi jen běhaly myšlenky. To je v píči, to je v píči, ale nenechal jsem na sobě nic znát. Donesl jsem pár posledních jablek na doplnění. Ross Boss jen dodal super, to stačí. Super, tak super, ty jsi tu šéf.
V sedm hodin a tři minuty jsem dodělal 6. bin a mohl jít domu. Měl jsem parádní náladu, že mám šest binu, a tak se Nový Zéland zdál růžový. Doma sprcha, při které mi přišla odpověď od fanynky. Já úplně, uuu kočička píše. Ano, je mi jasné, že si to přečte, seru na to. Nějaké kecy a potom, že by se ráda přesunula na jižní ostrov, sama. Jenže se nemá ke komu připojit. V tento moment se zapnul můj mozek, správně, ten, co je mezi nohama. Za pokus nic nedáme, že. Teď to jen elegantně zabalit. ,,Sry, že neodepisuji. Vařím a dvě věci najednou dělat nemůžu. Obzvlášť, když vařím. Mohla bys mi s tím pomoct.“. Fanynka ,,Jen si navař.“ Jasně, ok, pochopil jsem. Škoda, tak se zase vrátíme do ,,reality“.
Dovařil jsem své oblíbené těstoviny s kuřetem, najedl se, pokecal, napsal blog a spát. Zítra mě čeká dalších 6 binu. Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s