Dobrý pokus

22. 3. 2016

Takovéto překvapení jsem opravdu nechtěl, nejradši bych na týden vypadnul, abych tohle dělat nemusel.

mam rad jabka

Moje podvědomí se již vyrovnalo s ranním vstáváním a ráno tolik nerezignuje. Ani myšlenka, že jdu trhat jabka, mě tolik neničí, i když mě práce vyloženě sere. Aspoň nějaké příjemné novinky. Tak přesně tímto všechny příjemnosti skončily.
Opět přesun na jiný sad. Je to jak, když rozbaluješ kinder vajíčko. Nikdy nevíš, jestli tam bude sračka, nebo věc, co potřebuješ do kolekce. Tak přesně dneska mi z kinder vajíčka vypadly puzzle. Nevím jak pro vás, ale pro mě to bylo vždy největší zklamání. Ani spálit jsem to nemohl, protože moji rodiče nesdíleli mojí pyromanskou strast. Abych se vrátil k tématu. Myslel jsem, že mě už nic nepřekvapí, ale druhý sběr tě dostane pokaždé. Stromy jsou prázdné a jenom chodíš. Kde bys normálně udělal 10 batůžku, máš jeden. Třešničkou na dortu je cena za bin, stejná jako při prvním sběru. Samozřejmě si uvědomuji, že by se to mohlo skloubit s mokrými stromy a počasím pod mrakem. To by měla být nejhorší varianta, ale tady nikdy nevíš. Vždy můžeš být překvapen.
Nebyl jsem nasraný, ale totálně mě sralo to sbírat. Nudaaa. Ještě k tomu jsem opět dostal varování kvůli velikosti a barvě. Jsem jak skaut a sbírám bobříky varování. Mám varování za barvu, velikost, potlučení, poškození, nedostatečně naplněný bin, trhání větví, drzost a aroganci. Doufám, že jsem na nic nezapomněl. Závěrem jen řeknu, že jsem nasbíral 2,5 binu za den.
Na druhou stranu jsem si domluvil volno od čtvrtečního oběda do pondělí. Takže společně s H, P a novým týpkem pod jménem D jedu rybařit. Vím, nemůžete se dočkat, až budu zase psát ty zpaštikované kecy o rybaření. Jedeme k Mt. Cooku a tak různě, těším se jak malej.
Po práci jsme s Danielem vyrazili na nový sad zeptat se na práci. Moc se mi mluvit nechtělo a nechal jsem to na něm. Chyba, týpek si myslel, že když řekne pravdu, budeme mít vyhráno, a totálně to posral. Nemám mu to za zlé, taky se mi stávaly takové sračky, shit happens.
V sadu nám řekli, že shánějí nové pracovníky. Ty vole, máme vyhráno. Ale další otázka byla: „a kde pracujete teď.“ Bylo mi jasné, že nesmíme říct u Rosse Bosse. Sady jsou od sebe vzdálené jeden kilometr. Jenže Daniel to cítil jinak. Kámo, je ti 31 a nevíš, kdy máš lhát a kdy mluvit pravdu. To tě to máma neučila… Na to nám řekli, že nepřebírají pracovníky. No ne asi. To je jak, když sousedovi ukradneš sekačku a potom s ní sekáš svůj trávník.
Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s