Mega losos

26. 3. 2016

Tak tenhle příběh nemá Happy End. Je plný násilí a nesplněných snů.

IMG_5996

Co dělám v Praze… no jo vlastně, musel jsem opustit Zéland kvůli zubu. Zkurvenejm ub, deník skončil vo hovně a já jsem v debilní Praze. Hlavně, že jsem sem tak chtěl. To je v píči… Cože, aaa budík. Jo, hufff jsem u Pukaki Lake na Novém Zélandu. No to byla debilní noční můra.
S lepším pocitem jsem vylezl ven do trhajících se mračen. Oheň už hořel a voda na polévku a kávu se vařila. To je příjemné přivítání.
Jako vždy nám to trvalo dlouho jako svině než jsem si sbalili a vyrazili na malou nádrž, kterou jsem včera večer odpískal. Mraky z oblohy téměř zmizely a já mohl obdivovat Mt. Cook. Tři hodiny čuměni na Mt. Cook a žádná ryba. Paráda, ani posranej záběr. Přeci se to musí zlomit. Kupodivu to přestalo bavit i kluky. Další zastávka Tvajzl (Twizel), D potřeboval nový prut a já dávku internetu.
Opět jsme naskákali do auta a vyrazili na kanály, kde se chovají lososi. To zní dobře. Moje chuť rybařit však dost opadla a já navázal na těžko. To vlastně znamená, že jen spíš a čekáš, až prut začne cvakat od povolené brzdy. Nic jiného než čisté novozélandské slunce nás nečekalo. Žádná ryba, žádný záběr. Na druhou stranu pěkný výtuh s výhledem na Mt. Cook a k tomu kafe. Co víc si přát…
Večer jsme sebrali fidlátka a vyrazili znovu na nádrž. I já jsem začal věřit, že chytneme rybu. Lososi skákali nad hladinou každéý 2 minuty. My urputně měnili nástrahu za nástrahou. Slunce pomalu zapadalo, ale my to nevzdávali. Problém byl v tom, že postupem času jsem neviděl, ani kam to házím. Už jsme se rozhodovali jít spát a najednou záběr. Tady je ta zkurvená ryba. To víte že jo, já abych něco nechytl. Rybář od plenek. Tahám to zvíře z vody a křičím na kluky, ať přinesou podběrák. H přiskočil na pomoc a za ním i P bez podběráku v domnění, že za ním je hned D s podběrákem. Jenže to byla jen nějaká ženská. My bez podběráku a ryba na háku. Losos tak 70 čísel. Nechtělo se nám čekat na podběrák, aby se nevysmekl z háčku. Proto po něm vystartoval H, bohužel ho nečapnul dostatečně a losos se vysmekl. Neee, já už se viděl s plnou hubou. Euforie zaplavila naše mozky a my trápili pruty ještě hodinu, bezvýsledně. Nevadí, dám si plastovou polévku a hromadu sušenek.
Večer mě jen napadla zajímavá myšlenka. Kempování se pro mě nestalo koníčkem, ale životem. To je to, co bych v Praze nikdy nedokázal pochopit, že se může stát. Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s