Blízko je relativní pojem

9. 4. 2016

Další nudný den naplněný jen přebytečnou aktivitou mozku.
IMG_6410

To je tak, když bydlíš na ostrově.

Brzké vstávání opravdu nehrozilo, je-li sobota a volno. I když jeden Němec měl potřebu mě vzbudit, já stále dělal, že spím. Před opuštěním auta mi přišlo do hlavy popovídat si opět s BFF. Trapný moment přišel v tu chvíli, kdy jsme si neměli co říct. Je to jiné, když jeden je na jedné straně polokoule a druhý přesně na opačném místě. Bohužel už spolu nesdílíme každý den a potom navázat rozhovor je daleko těžší. Tohle poznáš po delším odloučení… naštěstí se trapný moment zlomil a my kecali opravdu dlouho. Už se těším do Prahy, neříkal jsem to už.
Odbitím 10. hodiny ranní jsem opustil postel. Zjistil, kde jsou kluci z kempu, a vyrazil kam asi, no na molo rybařit. Asi takhle, nic jsme nechytili. Rybaření mě pokaždé přesvědčuje o tom, že je na píču. Je to naprosto super, když něco chytáš, ale ultimátní nuda, není-li nic na háku. Bohužel neexistuje žádný koeficient kolik na píču rybaření musíš absolvovat, abys měl jedno super.
Během toho, co jsem byl zaneprázdněný rybařením, jsem ještě stíhal přemýšlet a hodně. Čím déle jsem zde, tím víc si uvědomuji, jak se nacházím v jiném světě. Je to svět, kde nesprchovat se každý den je normální, kde přijít k cizím lidem a strávit s nimi skvělý večer je normální, kde ujet 500 km, abys viděl kámoše, je normální, kde vjet nikomu do cesty, je-li na hlavní, je normální, kde nemít stůl je normální a kde žít v autě je normální. Doufám, že jsem ti dost nastínil situaci. Jenže číst to a prožívat jsou dvě rozdílné věci. Mě trvalo 4 měsíce si začít uvědomovat tyto maličkosti a pravděpodobně každý to má jinak. Někdo zde může pocítit stejné teplo jako doma a jiný nemusí. Lidi, které jsem já potkal, byli všichni super a neměl jsem s nimi problémy. Jenže tyto lidé pro mě nikdy nebudou rodinou, kterou mám v Čechách a na Ukrajině. Tito lidé jsou sice super, ale jsou ode mě vzdálení jak anorektička od skvělé postavy. Když je vše super, i lidi jsou super, proč by jsi někoho sral že, ale pokud se něco sere, vychází podstata člověka ven. A lidi, co mám doma, jsou pro mě daleko víc, protože oni vědí, jaký jsem, a já vím, jací jsou oni. A mohu se na ně spolehnout a nehodlám se na ně vysrat. Je smutné, že každý to nemá stejně.
Asi nejzajímavější ze zbytku dne byla kokosová čokoláda, protože po tom, co jsem dorazil do kempu, jsem jen paštikovali a hráli karty. Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s