Pohoda, klídek a hrozny

7. 4. 2016

Tohle byl hodně bžunda den. Takovou pohodu jsem v práci dlouho nezažil.

IMG_6381

Mám pocit, že podzim je tu. Západ slunce je v 6 a počasí přituhuje. Obzvláště v noci, opravdu bych toto spaní nesrovnával s jakýmkoli jiným. Po krásné noci přišel ještě lepší budík, ale mě ani moc netrápil. To už je po několikáté, co jsem k budíku chladný. Abych vás uvedl do obrazu, je to pro mě stejně příjemné jako… pro každého jiného člověka.
První den na vinici. Ptáš se, jaké to bylo, jiné. Hlavním aspektem změny se ovšem nejevilo ono ovoce, ale způsob platby. Byl jsem placen od hodinové sazby. Takže ze mě spadl jakýkoliv tlak a já se zařadil do stáda ovcí ovlivněných tímto faktem. Práce spočívala ve sběru hroznů. První sběr sračky a druhý jen krásné hrozny. No tak sbírat sračky, to by mi šlo, to už ví každý. Postupovali jsme podobně jako na třešních. Když jsi udělal svůj úsek lajny, posunul ses 10 metrů před prvního v řadě. ,,Ovečky“ pobíhající s kyblíky, jak roztomilé.
K samotnému sběru. Máš super nůžky na větve plus k tomu kyblíček. Hrozny byly po posledních deštivých dnech naprosto narvané šťávou. Stačilo do hroznu trošku píchnou nůžkami a hned vám to vystříklo do xichtu nebo kamkoli jinam. Během 10 minut jsem byl ulepený jak děcko s cukrovou vatou. Takže se nepodrbeš, nevysmrkáš, nekoukneš na čas a tak dále, vlastně nic kromě sběru dělat nemůžeš. Věc, co mi došla až na místě, byla, že se nacházím na vinici a ne na farmě vinné révy. Upřímně řečeno, představoval jsem si, jak budu sedět a žrát celý den víno, ale opak je pravdou. Hrozny jsou malé a s peckami, ještě k tomu to jsou docela sračky. Jak vizuálně, tak i chuťově, takže to bude asi první ovoce, kterého se nepřežeru.
Netrvalo to dlouho a přišla první přestávka. Tak takovouhle rozkoš jsem dlouho nezažil. Dvacet minut a může se jít zase makat. Deset minut a kýbl i nůžky jsem již nemusel aktivně držet.
Pravidlo, které jsem si dal ohledně sběru, je, že musím být ve stínu. No nejsem přeci kokot ne, ty taky nebuď. Za chvíli byl oběd a my se flákali asi 45 minut. Já si mezitím dokonce připravil čaj. Kurva, kdy naposled jsem si v práci na oběd dal čaj…
Práce se dodělala a já byl fresh jak dlouho ne. Naštěstí na místě byla i sprcha, a tak jsem nemusel jako Tarzan do řeky. Cestou do města na nákup jsem se ještě zastavil u pána, který mi slíbil kiwi. Docela mě vůbec nepotěšil. Nezačneme dřív jak za 3 týdny, spíš 4. K tomu nemá ubytování a cena za bin je 18 dolarů. Ani nevím, co si o tom mám myslet, vzhledem k tomu, že se zima blíží. Vinice taky není super hitparáda, přinejlepším 4 dny práce. A co jako mám dělat potom… Sice další měsíc prázdnin zní super, ale já chci pracovat. Ne, nečteš blbě, opravdu jsem to napsal. Chtěl bych to ovšem uvést na správnou rovinu, potřebuji prachy, na práci bych se klidně vysral, kdyby to šlo bez ní.
Napadl mě rafinovaný plán. Najít si woofing, půl dne pracuji, půl dne dělám co chci a oni mě za to krmí. Jenže ono najít dobrý woofing taky není úplně easy… do prdele. A co s polovičním dnem, ty vole, jak to mám zmastit.
Během toho, co jsem navštívil město, jsem zjistil, že mi Ross Boss doposud nezaplatil za minulý týden, kdy mi měl zaplatit za pondělí jako státní svátek a ve středu dva biny. Doufám, že je to jen nedopatřením.
V kempu jsem se přidal ke klukům a hráli jsme fotbal, dokud míč nespadl do bahna. Potom se na to všichni vysrali. Pokec, karty a paštika. V jeden moment jsem se zastavil a zamyslel se, kde to žiji… Někde u potoka a lesa s dalšími random lidmi. Furt je to takové zvláštní… dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s