18. 4. 2016
Po tom, co jsem šéfovi zboural boudu a vyhrál cenu dne, bylo vše jen lepší.

Jediná fotka, kterou mám za celý den. Opravdu nevím, k čemu jsou ty kříže.
Můj den začal poučením od Tatínka. Říkal, ať v Thajsku použiji čtyři kondomy a jeden na hlavu, abych byl chráněn. Také poukázal na riziko paní s pindíky. Já jsem mu jako vzorný syn naznačil fakt, že chci vidět krásy zdejší země. Jo jasně, synu… Fajn, Tati.
Chvíli na to mi dorazila SMS od zaměstnavatele, doraž s kámoši po desáté, potřebujeme vás vidět. Rychle jsem si dal snídani a potom asi 40 minut čekal na dvě Němky, co by taky rády pracovaly v baličce ovoce. Když dámy konečně zvolily správný outfit, musely ho nasadit… Vůbec nevadí, že jsme dorazili po jedenácté. Bohužel to nebyl ten největší problém. Šmudla vychází na scénu opět udělat nějakou píčovinu. Snažím se hezky zaparkovat auto k boudě od psů a co se stane. Hákem do ní vjedu. Neotálel jsem ani chvíli a vylezl z auta do trapné situace. Na parkovišti byli stavaři, co dělali cestu, nemáte zač za show, pánové. Můj hák zlomil jednu příčku, takže je tam taková roztomilá dírka. Hned na to se objevil majitel. Prej šéfe, máme tu problém, je mi to líto, ale udělal jsem ti dírku do boudy. Fakt sorry, můžu to opravit. Týpka to nijak moc duševně neranilo a řekl, že je to v pohodě. Tak fajn, já s tím nemám žádný problém…
Upřímně řečeno ani nevím, jakou práci budeme dělat. Takže to bude prdel. Na druhou stranu ubytování vypadá dobře a zajímavě. Prý mají jeden pokoj o třech postelích, jestli nám to vyhovuje. Neudržel jsem se a s nadsázkou řekl, že s tím nemám žádný problém. Dvě Němky na pokoji… doufám, že mi budou vařit, to by byla ta největší výhra. Cena za ubytování je pouhých 40 dolarů za týden, to chceš. Jen mě trápí otázka izolace domu…
Teď přichází moje spása po čtyřech dnech, sprcha. Je to naprosto nepopsatelný moment. Cestou tam moje auto drandělo natolik, že jsem musel do servisu, nechtěl jsem totiž riskovat opětovné upadnutí výfuku. Týpek mi doporučil vyměnit celý kus problematické části za 140. Tak proč ne, jen doufám, že to je dlouhodobější řešení. Jelikož daný mechanik mi něco říkal v kiwačtině a já mu nerozuměl.
Časový úsek pro výměnu dílu z mého auta jsem chtěl věnovat deníčku. Později mi však došlo, že jsem si nevzal redukci na zásuvku a PC chcíplo po dvou minutách, ach jo. Stejný proces přišel po převzetí auta. Dvě hodiny deníčkování a hurá domu.
S Larsem jsme chvíli hráli fotbal a potom koukali na film. Okolo desáté hodiny přijeli kluci z rybářské námořní výpravy. Docela vtipné storky, asi by bylo lepší, kdybych jel s nimi…
Dobrou.
„Opravdu nevím k čemu jsou ty kříže.“ Nevím jestli to není jen ironie ale budiž. Je to vzpominkové místo pro padlé novozélandské vojáky v První světové válce. První je identifikační číslo nasledující hodností a pak jménem a přijmením. Ten květ vlčího máku na kříži je „remembrance poppy“… na památku padlím ve válce. Tu v anglii ho vídám každý den, jak na oblečení starších lidí tak na spoustě aut kde je přidělaný nad spz. Jen tak pro zajímavost. 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobře ty )) dík 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Normálně jsem tvůj deníček pročetl za 2 dny od začátku až po sem. Výborně zpracované, jen tak dál! Taky se brzy chystám, tak mi to dává trochu náhled co a jak.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to je bomba 😉 jen tak dál 😉
To se mi líbíTo se mi líbí