Konečně znovu u stolu

26. 4. 2016

Práce mě ničím radikálním nepřekvapila, ale soužití v novém bydlení je náramné. Uvidíme, jaké to bude po třech týdnech.

IMG_7191

Ou je, slyším ty fanfáry, asi po měsíci znovu do práce. Trošku holiday neuškodí. Typickou ranní polévku zpříjemnil telefonát od BFF a jednoho vocase. Kluci si naplno užívají Prahu, zanedlouho se k ním přidám.
Trošku jsem se zakecal a do práce přijel naprosto přesně, tak to mám rád. Všichni už na sobě měli modrou košili a nádherný čepeček. Ludvik však nebyl natolik dochvilný a dorazil opožděně a za trest dostal čepeček na svůj mustache. Dvojka skladačů krabic může nastoupit, ještě se k nám přidali dva pokérovaní týpci. Stroj plival jednu krabici za druhou, div jsme to stíhali skládat, ale pár selfie z práce mám.
O pauzičce jsem si dal čajík a zapomněl opět klíčky v autě ve dveřích. Během oběda jsem trochu zpanikařil, když jsem je nemohl najít v kapse… Práce se ničím zvláštním nevyznačovala a popíšu ji v budoucnu, až budu lepší skladač.
Ovšem i dnes je výjimečný den, já se přestěhoval do malého domečku o jednom pokoji a kuchyňce. Tento domeček sdílím se svými německými přáteli. Jsme tu čtyři a zatím to vypadá na naprostou idylku. Společně jsme se domluvili na tom, že holky vaří a my uklízíme. Jasně, že dohoda i s úklidem kuchyně od holek, by byla víc alá Pražák, ale já jsem hodný kluk. Společný nákup přinesl i první svár. Wiebke (čte se to jako Vípka a přestaň se smát) nesdílela naší naprostou neserióznost při nakupování. Výběr brambor byl tuze těžký oříšek. Nákup byl úspěšný a slečny mohly kouzlit. Dnešní menu jsou lasagna (nevím, jak se to píše v češtině, a nechci poslouchat nějaké sračky o gramatice) a jako desert čokoládový dort. Večeře se tuze povedla a zákusek byl výtečný. Smekám, slečny, jestli to takhle bude pokračovat, tak se snad zamiluji.
Mytí nádobí mě však tolik nenaplňovalo, ale i tento problém jsem přešel. Večerní posezení u kuchyňského stolu můžete sami vidět na FB. Je to příjemné být opět ubytovaný. Hlavně náš domeček má hliněné stěny. To je jak potkat usmívajícího se Pražáka v MHD. Nakonec se to tak zatáhlo, že teď v jednu ráno sedím za počítačem a píšu deníček. K tomu ještě křením Ludvikovi a Lise, haha. Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s