Pixely monitoru

19. 4. 2016

Polovinu dne jsem strávil v knihovně, jenže potom jsem si zvolil špatnou stranu.

IMG_6976

Ráno pro mě začalo klasicky, když jiným končí. Po líné snídani a kecání s Alistarem a Vibkou (Němka, se kterou budu bydlet) se probrali postupně všichni. Historka o 139. dnu se rozkřikla rychleji než černý kašel v Evropě a všichni byli vtaženi do děje. Nic kloudného než tvrdé kecy nebylo a já vyrazil do knihovny.
Nastřádalo se mi asi 9 dnů na zpracování, to chceš. Vždy mi to přijde, jak kdybych to včera doplňoval. Jenže opak je pravdou a já seděl plně soustředěný za PC. Opravoval jsem texty, nechtějte vědět, jak to vypadá, když to neprojedu. Snad moje milá korektorka bude tak laskavá a brzy opraví všechny dny. Fotek bylo taky dost, jelikož jsem byl na dvou trecích, a to se to pak fotí. Já ještě k tomu dělám pokaždé deset stejných fotek a potom vybírám tu nejlepší. Nesnáším, když mám jednu fotku, a samozřejmě je na píču…
Během doby, co jsem tam seděl, asi pět hodin, se u stolu vystřídala snad polovina našeho kempu. To je prdel, jak jsou tu ,,místa setkání“. Dříve, když ještě nebyly mobily, lidi měli svá místa na setkání. Když jsi tam dorazil, většinou někoho z kámošů si potkal, takovouhle romantiku s telefonem nezažiješ. Mezitím, jak se zde střídali mí přátele, občas přišla paní knihovnice a připomenula nám, že tento stůl a zásuvka v jeho blízkosti se mohou využívat jen po dobu 30 minut. Jo jasně, paní, ještě něco. Horší je to, že daný kulatý stůl je před pultem knihovnic, takže mě tam každá vidí, ale na férovku mě ještě nevyhodily, haha.
Pět hodin uplynulo jako voda a deník byl zcela aktualizovaný. Lars a Felix seděli naproti mně a hledali nějaký trek na zítra, tak jen doufám, že to nebude žádná sračka. V pět hodin večer se brány knihovny uzavřely. Nastoupili jsme do aut a jeli se vysprchovat. Jak jsme vyjížděli z parkoviště, do našeho směru vjelo auto, my ho samozřejmě nepustili a nechali ho vycouvat do protisměru. Co je… byla to jednosměrka. Jenže v ten moment si Felix, který byl první, neuvědomil, že není v Evropě. Vjel na správnou stranu silnice a pokračoval vesele až ke křižovatce, já jako slepá ovce jsem ho následoval. U křižovatky mi však došlo, že jsme na špatné straně. Felix nenápadně stále na správné straně projel křižovatku a já jen nacouval do novozélandského směru jízdy. Debilní Evropani.
Zajeli jsme do sprchy, která byla velice příjemná, jelikož byla teplá. Já mám rád teplé věci. Pak jsme společně jeli k ztroskotané lodi a při měsíčním svitu na ni ,,jen“ koukali (to je nejvíc teplé skloubení vět).
V kempu už byl velký oheň a všichni se u něj hřáli na židli. Super další teplá věc, jen si najít židli. To je docela problém, když jsou všechny obsazené. Jenže já to dokázal a usadil se na krásnou rozkládací židli, která mi masírovala záda svojí skvělou konstrukcí. Jenže přišel zvrat situace, zavolal mi BFF a já musel opustit teplo ohniště. Vyprávěl mi o tom, jak dělal rozhovor do televize s Mickou. Cituji jeho reakci na jeho odpovědi: ,,Tak minimálně půlku musejí vystříhat, protože jestli tohle dají na televizi, tak to bude prdel.“. Uvedu příklad: Reportér: ,,A jak to máte s holkami, pánové?“, Micka: ,,No BFF měl vždy větší… štěstí na holky“, BFF: ,,Já už myslel, že řekneš něco jiného, že mám větší.“. Tohle jsou reprezentanti České republiky… Jen doufám, že zveřejní celý rozhovor. Doporučuji sledovat reakce sportovců na jejich výkon, obzvláště těch mladších. Někdy skvěle perlí a někdy říkají i vole v rozhovoru.
U ohně jsme ještě seděli do 1 a já potom šel spinkat, čerpat novou energii na nový den. Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s