Nečti to, fakt

2. 5. 2016

Práce je na píču, je v pohodě. Takže nuda pro deníček, a to je pro mě nevyhovující. Budu muset začít dělat nějaká hovna.
IMG_7350

To je nádherná cesta do práce.

No jupí, zase budíček. Další nádherný a vzrušující den, kdy se člověk může naučit hrozně moc věcí. No neboj, popíšu ti je všechny do posledního detailu. Chceš popsat i ráno, jak jsem si oblíkl dvě ponožky a jedny trenýrky. Potom kraťasy, tríčo, co nevidělo pračku asi 2 měsíce, a mikinu, která je na tom stejně… chápeš, na co narážím.
Krok za krokem jsem se blížil k balící budově, píče fakt nevím, jak to mám nazvat. To vzrušení nejde ani slovy popsat. Pocit, který prožívám, když si uvědomím, že mě čeká 8 hodin naprosto retardované práce vhodné pro kokoty nebo opice. Ten bych ti přál zažit. Jo, sere mě to, ale fakt to tak neprožívám, jak to popisuji. Jabka byla větší prdel, co chvíli jsem chytal nerva. Jenže tady mě jen tak něco nenasere, mě tu vlastně ani nic nesere, jsem znuděný z práce. Ale na druhou stranu je to v práci v pohodě. Jen ten pocit, že prosírám svůj život, jak rapeři peníze v klipech, mě jebe.
Přes den jsem na to moc nemyslel, protože stroje plivaly kiwi jak divé. No a já to musel balit. Nebyla to prdel, ale i tuhle překážku jsem překonal. Paráda, 8 hodin práce jsem popsal a můžu jít spinkat… kurva, vždyť to nikoho nebude bavit. No tak, snaž se…
Fajn, ještě jednou, do prdele, vždyť v práci se dělo naprosté hovno. Jednou jsem zavtipkoval s Timem, to je ten starý a zmaštěný, ale je v pohodě. Potom Ludvik dělal, že něco dělá. Já položil blbě asi 10 krabic, tak jsme to přeskládávali. Oběd byl však roztomilý. Každý z nás má svoji krabičku na oběd, ale všechny jsou stejné, takže na nich máme každý svoji nálepku, abychom si je poznali. Na roztomilosti přidával ještě jeden fakt, že všichni z našeho Sucks teamu jsme měli stejné jídlo, co zbylo včera. Po obědě se nic nezměnilo, je to prostě nuda. Fakt nevím, co budu psát 4. týden. Je to na píču, sedím tu večer, ani nejsem zpaštikovanej, ale nemůžu napsat nic zajímavého. Samozřejmě, že bych si mohl něco vymyslet… něco jakože z kiwi se vylíhlo zelené kuře. Jenže ani tohle nezachrání situaci. Jenže jsem si pokecal s majitelem a mám pár zajímavých faktu. Společnost Zespri produkuji 40% ze světového kiwi. Také mi šéf sdělil, že Zespri vlastní monopol na Novém Zélandu. Nemůžeš zde prodávat kiwi jinak než přes tuhle společnost. Společnost stanovuje cenu, která je pro všechny stejná, a tak nedochází k rivalitě mezi sady. A cena nepadá na naprosté dno. Pěkný systém, Zespri.
Překvapivě i doma to bylo tak vzrušující, až to bolí. Celé večery sedíme v kuchyni a bavíme se. Wiebka uvaří a já nebo Ludvik uklidíme. Do píče, ta jabka byla snad lepší, větší vzrůšo.
Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s