Flákačka

30. 5. 2016

Dnešní den se z pracovního změnil ve flákající se. Jako mně by to nevadilo, kdybych toho neměl tolik na práci.

IMG_8357

Budíček, no to bych nesměl být vzhůru tak dlouho včera. To víš že jo, budíčku, típnout a spát. Druhé ráno se odehrávalo v 9, což už byl přijatelný čas. Vylezl jsem z postele a udělal si instantní čínskou polévku. Aby můj žaludek věděl, že život není žádný med.
Grandiózní plány se totálně zesraly, jsem línej, ani to prase není tak líné jako já. Nejhorší je, že se to ve mně bije. Nemůžu si říct: „no tak na to jebu“. Furt mě trápí můj zdravý rozum nějakými debilními kecy. Jakože měl bys makat, nemáš zas tolik času a další sračky. Nevím, jestli je to další zárodek dospívání, ale moc mě to netěší. Protože se nemůžu v klidu flákat, chápeš. To jsou ty moje klasické problémy.
Neuplynulo ani 6 hodin a já sepsal dva poslední dny, no a to bylo všechno. Nespočet refreshnutí FB a dalších píčovin. Takže takhle se prosírá život, neber si ze mě příklad. Nicméně jsem se aspoň seznámil s Luckou, měla by to být moje nová spolubydlící v obýváku. Uuu, bude vzrůšo. Lucka měla potřebu mi sdělit svůj názor, když jsem jí řekl, že je to tu na píču. Nemám s tím žádný problém, kdyby to nebyl krátkozraký názor. Prý kvůli lidem jako jsem já se sem jiní lidi nedostanu. Tak slečno, dávejte si pozor na to, co říkáte. To, že mě to tu sere, neznamená, že si ze Zélandu neodvezu to, co jsem chtěl. Takže kecy tohoto typu na mě ani nezkoušej, měl jsi rychleji klikat.
Nestačil jsem se otočit a sluníčko pomalu mizelo. Do prdele, měl jsem se ještě kouknout na auta. Vyběhl jsem ven a podíval se na auta. Pražák kouká na auta, víš, co tím myslím. Přišel jsem jen na to, že jedno auto má sjeté gumy. Opravdu velkolepé zjištění.
Netrvalo dlouho a začali se objevovat lidi v domečku. Každý s úsměvem na tváři, že už nemusí být v té posrané práci. Když jsem naběhl do kuchyně udělat si těstoviny, muselo se samozřejmě zase něco přihodit. Těstoviny už byly hotové a stačilo slít vodu, ale jen vodu, Šmudlo. Já za to nemůžu, že jsem měl potřebu to dělat jako frajer a držet to jen jednou rukou a telefonovat si. K mému neštěstí jsem měl špagety, takže v okamžiku, kdy mi sletěla poklice, protože síto na to fakt nepoužívám, zbytečné mytí, milióny mladých žluťoučkých háďátek zmizelo v odtoku. Jsi připravený na mutanty, Christchurch… H mě podržel a přihrál mi nové špagety. Huf štěstí, jinak bych chcípnul hlady. Takže tu máme druhé kolo těstovin a telefonování. Měl jsem totiž víc než důležitý telefonát s BFF. Každý telefonát s ním je víc než důležitý. Ganžopádně mi fakt chybíš, kámo. Já jsem si to ani za poslední 2 měsíce moc neuvědomoval, ale BFF… Já úplně cítím to naše spříznění duší a je mi jedno, jak teple to zní. Kurva, tohle je kamarád. Už ho chci obejmout.
Při daném telefonátu jsem nejenom vařil, ale také večeři snědl. H je však skvělý hostitel, a tak kde se vzal tu se vzal chleba s paštikou. Chápu, že včerejší brownie bylo fakt skvělé, ale chleba s paštikou, to je ten pravý desert.
Pořádně jsme zatopili v kamínkách a kecali. Každou chvíli někdo přišel a odešel, takže konverzace byla vždy naprosto svěží. Jenže H měl žravou, takže to nebyla jediná svěží věc. On se totiž rozhodl udělat pizzu. Já jako hodný kamarád jsem jako vždy překážel v kuchyni. H sázel ingredienci za ingrediencí na pizzu. Šup s ní do trouby a potom ti s ní i pomůžu, H. Jasně,  Šmudlo… Čtvrt hoďky a můj pětadvaceti procentní kousek pizzy ležel na stole. Tomu říkám podíl, já jsem totiž profesionál v překážení a za to se musí platit. Další desert no a potom jsem byl naprosto mrtvej… dobrou.

IMG_8368

Vezměte si z něho příklad, takhle se má krmit Šmudla.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s