Deník / burger

7. 6. 2016

Přesně tak, to jsou jediné dvě věci, co naplnily tento den. Ovšem zábava s plynovou bombou a hořákem taky stála za to.

IMG_8764

Sedm ráno a je ještě tma, tak kde to jsme… Řeknu ti to přesně, v autě 45° 4′ 6“ jižně a 168° 32′ 50“ východně. To je potěšující zpráva, když musíš vstávat v sedm jenom kvůli tomu, abys neplatil za ubytování a vyhnul se pokladnici. Aniž bychom zaplatili jediný cent, jsme opustili kemp a vydali se do Queenstownu.
Knihovna byla ještě zavřená, a tak jsme seděli v autě a dělali hovno. Jenže moje tělo začalo opět požírat samo sebe. To je ten správný moment začít dělat snídani. To zní naprosto fantasticky, kdyby venku nebyla nekonečná zima, takže vařit venku nepřichází v úvahu. Hádáš správně, vím že jsi nehádal… postavil jsem si vařič mezi nožky a začal vařit. Netrvalo to dlouho a voda na čaj byla hotová. Nyní jsou na řadě vajíčka na sendviče. Dělám si sendviče, protože jsou velice lehké na zpracování a zasytí. Co ti budu říkat, nejsem Šmudla jen tak pro nic. Jasně, že se vařič pohnul na svém super podstavci a pánvička začala pomalu padat. Ovšem i když jsem Šmudla, dokázal jsem to všechno chytit. Ludvik jen čuměl a žvejkal svoje musli. Já zamachroval, jakej jsem pán, a nahodil další vejce na pánev. Chvíle nepozornosti a nestačil jsem znovu zachránit situaci. Chytl jsem jen pánev a plynová bomba s plamenem pokračovala v pádu. Narazila na zem a začala pálit všechno v okolí. Ludvik stále žvejkal musli místo toho, aby zachránil situaci. Hned jsem ho za to zprcal a on čapnul láhev. Vajíčko bylo ready a tím i celá snídaně. Myslím si, že to časem dopilujeme. Když jsem se chtěl zakousnout do vynikajícího sendviče, zpozoroval jsem, že otevřená majonéza leží na boku. A co se stane s otevřenou ležící na boku majonézou… Čapnul jsem lžičku a postupně zbavil kobereček majonézy. Hlavně nenápadně, hnedka vedle auta se objevilo mega hovno.
Dožral jsem svoji snídani a my se vydali do knihovny. Být slavný není žádná prdel, musíš nad tím pořád pracovat, ale ještě před prací jsem zničil posledního bose v NFS MW. Do knihovny jsme přišli v 10 a já ji opustil v 17,30. Takže tak…
Bříško mi opět kručelo a Ludvik mi prozradil, že je tu super skvělé místo, kde jsou mega moc dobré burgery. Neváhal jsem a utratil 16 dolarů za burger, i když žid ve mně brečel. Aspoň, že mě to zasytilo až do večera. Potom jsme jeli udělat víc než týdenní nákup. Udělat nákup a umístit ho v automobilu jsou dvě rozdílné věci. Nejdřív to vypadalo, že je to nemožné, ale po tom, co jsme všechny věci hezky seskládali, tak jsem měl pocit, že je to auto pro čtyři. Jedeme k wifi, protože ten deník ještě musím nasdílet. Popovídal jsem si i s Maminkou a jeli jsem opět do kempu. Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s