Fjordy

12. 6. 2016

Tak nějak podle deníčku den vo hovně, ale čekuj ty fotky. Fakt úlet, obzvlášť srovnáš-li to s včerejškem.
IMG_9157.JPG

Tahle fotka je mega, musím se pochválit.

Včera, než jsem šel spát, jsem musel opustit auto a jít se vychcat, v ten moment se mi naskytla skvělá podívaná. Skoro čisté nebe plné hvězd, ale o hvězdy tu nejde, na ty seru, dokud se neobjeví nějaká kočička. To jsem pak pan astronom… Tak ty vole, jestli se nebe takto vyčistilo, tak i ráno musí být pěkně. Logika ne… Jenže déšť, který nepřestával skoro celou noc, mě přesvědčoval o opaku. Ráno nebylo o nic příjemnější, až na jeden kopec bylo všechno zatažené. Nicméně to je jedno, protože fjordy chci vidět tak či tak…
Neuplynulo však ani pět kilometrů a počasí bylo viditelně lepší než včera. Vypadá to, že zkřížené prsty na nohou a rukou přes celou noc pomohly. Projetí známým tunelem nás v tom jen utvrdilo. Ano, je to tu, dámy a pánové, tomu říkám Milford Sound jackpot. Mraků bylo přesně, víš bez mraků to není Milford Sound. Naše sítnice byly pohlcené do nevšední krásy masivních skal a mnoha vodopádů. Bylo na čase udělat si snídani a vychutnat okamžik. Za okamžik po zaparkování auta dorazili kámoši na snídani, papoušci nebo ptáci vím já pod jménem Kea. Hned začali pokukovat po něčem k snědku a obklíčili náš automobil. Nakonec se jim natolik zalíbil, že začali žrát stěrače, no vlastně všechnu gumu. Jsou to super otravní ptáci. Já jsem nestačil ani dosnídat a byl čas vyrazit do městečka, kde vyplouvá loďka, na kterou se chystáme.
Jen tak tak jsme dorazili do města a zabukovali místa. Já jsem již byl upozorněn od H, že tyto lodě jezdí pod vodopády, a tak jsem si vzal celou sněžní výbavu, tůr začal. Loď s námi udělala kolečko k moři a zpět do přístavu. Naprosto pohlcený Fjordy jsem neslezl z posledního kabrio patra. Počasí bylo opravdu perfektní. Hory se tyčily až do výšky přes dva kilometry, když tu budeš, ne že si tu loď necháš ujít. Naše loďka nezapomněla projet pod vodopádem a nakonec nás chvíli doprovázeli delfíni. Jsou to docela salámy…
Návrat jsme oslavili úklidem auta, protože jsem toho už měl dost. Ludvikovy krámy byly naprosto všude a ještě k tomu se snažil dokázat mi, že moje taky. Naštěstí je co k čemu a bez keců pochopil, že mám pravdu. Po úklidu jsme natankovali. Ano, natankovali, žádná super prdel s prázdnou nádrží tě nečeká. Takže jestli pojedeš do Milford Sound, je tam pumpa, můžeš být v klidu. Sice si připlatíš, ale lepší než stopovat.
Cestu jsme si zpříjemnili pár zastávkami, kde nás hned otravovali Kea, a v Te Anau strávili chvíli na internetu, dotankovali do plna a vyrazili na nejjižnější místo Zélandu. Po necelé půl hodince jsem zprcal Ludvika, že je fakt na píču navigátor. Opět naštěstí pro mě není cholerik jak já a vzal to sportovně. Celou cestu jsme se táhli osmdesát až nakonec dorazili do cílové destinace. Nejjižnější část Zélandu tě čeká zítra… Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s