Herec, ale ne já

6. 7. 2016

Svoji roli hrál dost špatně. Klidně bych uvítal monodrama než tuhle opičárnu.

IMG_0350

Ráno je zde jedna super věc, co mi pomáhá mít skvělý start do dne. Tato věc je teplo, mám v pokoji teplo a teď nemyslím to teplo, co ty. Myslím jako že tu není zima a já nemusím mít obavy odkrýt peřinu…
Práce byla kousek od baráku, takže jsem tam nepřijel o 10 minut později jako vždy, ale jen o 6. Vopičák ze včera už seděl ve svém Merglu a další opičák dorazil se mnou. Takže klucí, tady je příkop, ne, že si budete hrát na vojáčky. Hoďte tam tamten štěrk, 20 cm vrstva, a potom uplácat plackostrojem na 15. Fajn, hurá do toho… Moje hurá se během nanosetiny změnilo, protože pracovat s tímhle opičákem je za trest. Podle mě tu je nějaké spiknutí proti mně a vždy makám s nějakými kokoty. Na druhou stranu opičák umí lépe anglicky než já, takže hurá si povídat, ať si něco procvičím. Jelikož kdybych měl mluvit o tom, jak maká… nejde o to, že by nemakal, ale jak to dělá. Někdy jeho myšlenkové pochody opravdu nedávám. Tento týpek mi prozradil, že je herec… toho dělníka tady moc věrohodně nehraješ …dělá si Phd. a chce udělat divadelní revoluci na Zélandu. Velkolepé plány mě baví, ale opice nejsou schopné sedět na jednom místě a zajímají je jen banány. Takže tu revoluci bys měl dělat asi někde jinde. Hmm, mě to nedošlo, ty chceš dělat přímo představení pro opice, které bude interaktivní. Tím myslím, že po nich budeš házet banány, aby se ti nerozutekly. Super nápad, jdi do toho. Ještě mi říkal o tom, jak by Zéland mohl míst svůj vlastní styl her. Hele kámo, k tomu potřebuješ kulturu. Vaše kultura je o hulení, perníku a ragby. Jasně, dá se to použít jako námět, ale i interaktivní divadlo pro opice zní líp.
Týpek byl moc pracovitý, takže jsme po obědě měli doděláno. Během něho přijel náčelník na kontrolu. All good, ale tito dva kamarádi začali během obědové pauzy nakládat kontejner. Tak si to užijte, ale já dál obědvám. Mě to prostě nezajímá, že jste tak 5x starší než já. Já mám oběd. Pánové to dodělali a mohli jsme vyrazit na další stavbu opět házet lopatou. I zde můj kolega měl nutkání mi trénovat nervy. Opravdu nechápu, proč musí přijít skoro ke mně a házet lopatou u mě. Aaa, máš tam dalších 5 m a ty si stoupneš ke mně. Je to opravdu nutné… Já už si začínám myslet, že jsem nějakej divnej, když chci dělat věci systematicky. Klídek, Šmudlo, už cítíš ten teplý vánek od moře v Thajsku, kam pojedeš s BFF. Jo, kurva jo…
Konec byl okolo 4, bohužel pro mě. Dalších 15 babek by se hodilo. Nastartoval jsem skříplotinu a hezky šlapal. Ale je to zábava, nekecám. Ještě k tomu jezdím tak přibližně stejně rychle jako bus. Což je skvělé a můžu jezdit na červenou, to je ještě lepší. Nemusím jako vocas čekat, všude se prorvu a tak. V Pekáči jsem si vzal kuřátko a jel domu.
Sprcha mě vysvobodila ze zajetí smradu a pánev ze zajetí hladu. Když jsem se vracel do kuchyně, pokecal jsem se spolubydlícími. Vysvětlil jim, že Kiwáci neznají rozdíl mezi slovy good a awesome. Avšak potom přišel do kuchyně i majitel a zapojil se do konverzace. A i když mi to nevěříš, já si rád poslechnu názor jiného člověka. Říkal, že lidé jsou tu milejší. To je pravda, o tom žádná. Také podle jeho slov lidé na Zélandu žijí a nestresují jako Evropané. Jenže to prohlášení se mi nijak nelíbilo. Můžete mi, milý pane, vysvětlit definici slova žijí. Říct, že když člověk nic nedělá, nemá cíl v životě a jen tak proplouvá dny, je žití, je podle mě sračka, protože tím pádem každý vrcholový sportovec je v roli stresujicího Evropana a člověk, který nikdy neokusil sport, je super. Přesně v tuhle chvíli mi došlo, že musím míň myslet na to, kdo co řekl, a jít si za svým. Chlapík ale poznamenal ještě jednu věc. Pokud se na svět díváš přes duhu, bude duhový, ale jestli se díváš přes černotu, nikdy duhový nebude. Zajímavé…
Pracoval jsem nad letáčkem až do 11. Během toho jsem si volal s BFF, který mi řekl: ,,Kámo jako mám se super, víš prostě. Léto, kalby, buchty a tak, ale něco mi tu chybí.“. Ty vole, no ne asi… Já už jsem normálně, zapomněl, jaké je to trávit čas s BFF a bohužel nekecám. Nějak ze mě vyprchal ten pocit a trochu se bojím návratu, jestli jsem moc nedospěl. Jenže to jsou jen opravdu debilní problémy, protože vím, že až se uvidíme a budeme zase dělat hovna v Praze. Bude to nejlepší.
Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s