Opravdu pracuji

13. 7. 2016

Budeš se divit, ale to je první práce, co mě tu baví. Jako jenom trochu, ale baví.

IMG_0780

Každý den je tu dilema jak začít deníček. Ovšem dnes odpadlo, když mi v 6,30 ráno napsalo 5 lidí. Ráno mám jen čas na to vstát, udělat si snídani a vyrazit. Odepisování, a to ex, co mě chce nasrat, na to fakt čas nemám. Jenže dalším lidem odepsat musím, to nejsou !!br0ken!! Takže jsem opět vyrazil pozdě.
Práce ale nepočká, takže honem na kolo, zprcat 3 řidiče, i když nejsem v právu, a jsem v práci. Nasadit páseček, na kterém mám jen kladivo, a můžu stepovat okolo těch, co makaj. Ovšem dnes nadřízení byli více prozíraví a rozdělili si nás. No a hned to vypadalo k světu, zdi padaly na místa jedna báseň. Já střílel hřebíky jak na divokém západě. Jo a střílel hřebíky není metafora, najdi si nail gun… Dokonce jsem i měřil a jako divej všechno připravoval, aby nadřízený mohl jen rychle makat. No a mě to bavilo, protože když vidíš, jak práce progresuje, je to skvělé. Při tom jsem se učil nové věci a i když nevím, jestli to někdy využiji, ale učit se praxí mě baví. Cítil jsem se opravdu naplněný… Je mi jasné, že si říkáš, jestli se mi něco nestalo. Jakože jestli mi třeba nespadla zeď na hlavu, ale ne. Fakt to bylo dobré.
Při obědě jsem si opět schrupl a byl ready jet ve stejném tempu, jenže život je změna. Zdi došly a my neměli moc co na práci. Furt jsem chodil okolo chlápků a snažil se nějak pomoct. Bohužel ono ani nebylo s čím a v tenhle moment jsem se začal nudit. To mě nebaví, taky mě to trochu sere. Nicméně jsem za to placený, takže aspoň že tak. Druhý pomocníček mi řekl, že dostává 22 na hodinu. Oba jsme na stejné pozici a jestli budu mít míň peněz než on, tak je to rasismus.
Nakonec jsem se dostal do stádia, že jsem sbíral ty nejmenší útržky různých sraček a občas navštívil záchod. Jeden kolega pochopil moji situaci a dal mi do ruky koště a poslal mě zametat. To je taková ta práce, když není co dělat, tak jdeš zametat. Dělal jsem to co nejpomaleji, abych měl stále co dělat. Jenže moje duše byla rvaná na kusy. Opět retardovaná práce a tu jsem dělal až do konce.
Jeden spolupracovník mě hodil k Pekáči, protože opravdu musím dělat nákup každý den. Pospíchal jsem jak malej. H mě měl totiž vyzvednout po šesté doma. Plány byl jet na bolder nebo na brusle. Jenže co se stalo, jedu po ulici, makám jak blázen a najednou mi volá H, že na to dneska sere. Nemá náladu a půjde radši dřív spát. Nevadí.
Chvíli jsem se válel v posteli, sprcha, večeře a jel jsem do vily V, P a D. Prokonzultovali jsme dost věcí, obzvlášť těch důležitých, ale i k business plánu jsme se dostali. Už ho jen realizovat. Jak jsme se tak zavášnili do konverzace, začalo chcát jako svině. To je naprosto to nejlepší, když máš kolo. Během pětiminutové cesty domu bylo všechno promočené durch. Takže jsem si spravil náladu čtvrt kilovou čokoládou. Ta mini Milka z Čech už mi stačit nebude.
Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s