Akaroa

23. 7. 2016

Je to pěkně členitý poloostrov s množstvím zátok a je to nejhezčí věc v okolí Christchurch.

IMG_1363

Ráno bych přeskočil. Koukal jsem na poslední film, kde hraje DiCaprio. Sice jsem ho ještě nedokoukal, ale zdá se mi, že Oskara za tuhle roli dostal kvůli předešlým rolím. Koukni a posuď sám.
V jedenáct jsem dojel k H. Venku bylo sice zataženo, ale bylo teplo jak svině. Takováto zima mě baví, mikina, tepláčky a jsi pán. H mi udělal kafe a ostříhal mě pěkně nakrátko. Já si mezitím chytil bulbasaura. Potom se H nechal sporně rozdrtit v pimpongu. Nebyli jsme si jistí, jestli poslední set je 10-7 nebo 20-17. Já prohrával, takže jsem to ukecal na 10-7 a nakonec to dotáhl do zářného konce. Paráda, skoro dvě hodiny…
Hodinky běžely neúprosně, takže Arthur’s Spass fakt nečekej. Místo něj jsme vyrazili do Akaroi. Je to takovej jebák na východním pobřeží jižního ostrova. Takže když teď hodíš oko na mapu Zélandu, hned budeš vědět, co myslím. Vypadá to jako stará sopka. Je zde mnoho rozvětvení a malých zátok. Skály se tyčí do výšky až 900 metrů nad mořem. Jak vzrušující fakta. Venku bylo sice teplo, ale foukalo jako svině. Měl jsem problém se i vychcat, a to jsem stál po větru. Subaru H se hnalo přes nespočet zatáček a my mlčky seděli. Já jsem byl mlčky do té doby, kdy si H myslel, že je v jiné zatáčce. On totiž rád jezdí rychleji a přesně v tenhle moment jel trochu rychleji, ale zatáčka byla trochu prudší. No a když se to tak sejde, tak jsem byl trochu připosranej. Dorazili jsme k jedné menší skále a vyšli na ni. V závětří skály se linul dým. Nádherný výhled na dlouhý záliv a záplava myšlenek. Ten pocit, kdy přemýšlíš nad tím, kdo vlastně jsi a kam směřuješ. Jenže potom ti dojde, že jsi jen hrozně spaštikovanej a je lepší míň myslet a víc dělat. Čas ukáže, kdo jsi. Taky, že ukázal, o 30 minut později jsem se stal sběračem Pokémonu. Bohužel neúspěšný… spíš bohudík.
Sjeli jsme si na jednu pláž se ještě více ponořit do myšlenek. Ono, když je zataženo, bouří vlny a ty jsi zpaštikovaný na pláži, tak nic jiného dělat nejde. No dobře… nejde, dokud jsem nenašel klacek. Potom jsem vygrafiťákoval mega nápis Šmudla.
H připravil kafíčko a já chlebíček. Pak pivečko a sluníčko zapadlo. Cestou domu mě H zbavil privilegia místa spolujezdce. Prý vždy spím a on by ocenil více akčního spolujezdce. Jako chápu tě, jenže tohle místo mám fakt rád. Ovšem já spal i cestou zpět, takže si myslím, že jsem o to místo přišel definitivně. Jen P a D byli poctěni naší návštěvou, protože V jel utrácet prachy do Queenstownu.
Spolu jsme hráli prší a já velice úspěšně podváděl. Jen doufám, že si to P nebude číst. Sice na to párkrát přišli, ale byla tak tak pětina podvodů. No jo no, Pražák se nezapře.
Nyní jsem vytuhával u deníčku až do 1 ráno. Jak obětavý jsem, ale zítra bych to fakt nechtěl dopisovat. To to buď muset jen přepisovat, protože poslední dva dny jsou shit.
Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s