Satisfakce

26. 7. 2016

Nejsem si jistý použitím tohoto názvu, když tak si s tím korektorka poradí (děkuji ti). Měla by to být narážka na včerejšek.

IMG_1660

Opět mě trápí výčitky svědomí, že jsem nic neudělal. Ono kdybych nepsal deník, tak by to bylo vcelku jedno, nemusel bych o tom psát. Takže bych si to ani neuvědomil. Jenže psát opět stejně trapný článek o tom, jak jsem línej a něco bych se sebou měl dělat, je shit. Proto jsem na to šel z jiné strany. Doufám, že jsem tím zachránil situaci.
Než jsem to ovšem udělal, tak bylo snad po obědě, ovšem, že mi to tak dlouho netrvalo. Ale zbavovaní se internetové závislosti není žádná prdel. Ovšem musím to překonat, stejně jako schody k sobě do pokoje. Prostě to můžu popisovat jakkoli epicky, jenže to jsou opravdu jen schody do mého pokoje. Nic víc a jen moje hlava má nějaký retardovaný problém. Takže hlavo, dej si pohov chvíli, teď jsem tu já.
Já jsem se rozhodl něco udělat pro svůj deníček. Přeci jenom to není zas tak špatný projekt a něco by se s ním dalo vykoumat v budoucnosti. Takže mu musím pomáhat, aby se rozvíjel. Tento progres deníčku je věnovaný stejným vocasům jako já, co povinnou četbu četli z referátu. Co se směješ, vole, každý jsem znal nazpaměť. Já jsem ochoten přijímat informace, ale buď snadno, jako když prase žere z koryta, nebo mě to musí zaujmout, jako když prase rozryje půlku zahrady. Proto je lehké jako svině nabírat uživatele na YouTube, podívat se na video není přečíst si článek. Nemám vám to za zlé, sám bych svůj deník nečetl. Tím nechci říct, že je špatný, je skvělý a nejlepší (ne jak ty jiné teploušárny), ale musíš ho číst, a to je voser. Ovšem stříhat videa někde ve free kempu okolo Cromwellu je nereálné. Proto si volím tebe, psaný deníčku.
Nyní k mé inovaci, u které jsem strávil skoro půlku dne. Udělal jsem měsíční galerii, tak se můžeš podívat. Pomůže to při načítání, protože se mi načítá celá stránka najednou, místo toho, aby to dělal postupně, jak člověk scroluje. Prostě technické sračky. Hlavním důvodem však bylo nalákat líné lidi a zlepšit blog. Nakonec mám takový dojem, že se z toho stal vlastně měsíční komiks. Skoro u všech fotek je komentář, ale já vím hovno, na kolik je informativní pro vás. Mně je to hned jasné, já jsem si to prožil, jenže bych to taky rád viděl z druhé strany.
Dokončil jsem 3 měsíce, udělal si večeři, která mi moc nechutnala. Fakt se těším domu, až budu jíst jako člověk, Mami, připrav se. No a těsně před šestou jsem vyrazil k H na pimpongový tréning. Cestou jsem si samozřejmě nenechal ujít možnost chytat pokémony. Ti se úspěšně schovávali… Jenže zahrada H to jistí a pár jsme jich tam nachytal.
Hned, co jsem dojel k H, mi řekl, že mu někdo přejel auto klíčem a naboural. Ty pičo, se divím, že nechrlil oheň z úst, on je trošku cholerik. Na druhou stranu má jen trochu promáčklý plech a prasklé světlo. Takže jakoby nic až tak hrozného. To se mi to říká, co… Než jsme dokončili rituál s kafíčkem a… no, vždyť to znáš. Dorazil P se také zůčastnit našeho tréninku. Teď mi vlastně došlo, že i když H téměř chrlil oheň z úst, aniž bych cokoli řekl, udělal mi hned kafe. Musím je ještě jednou všechny pochválit tady, jsou to zlatíčka a hezky se o mě starají.
První hru jsem se rozcvičil na P. Poslední set skončil 26:24 pro mě, a to jsem dotahoval z 5:10. Ou jee, konečně jsem porazil P. Taky to byla hodně pěkná hra. Musel jsem hrát dost agresivně, protože taktika obrany zde již nefunguje. Sám jsem byl překvapen, jak dobře hraju, jo vím, že tu něco smrdí. Ale kurva, fakt mi to šlo. Namachrovanej jak Pražák v Brně u „orloje“ jsem si dal druhou hru s H. Jenže jsem dělal moc píčovin a prohrál. Takže nakonec to skončilo kolektivní remízou, protože P porazil H. V duchu fair play. Já s P jsem toho neměli dost a hráli jen tak pro prdel. Nejdřív levačkou a potom pravačkou s lahváčema místo pálky. Čekal jsem, že to bude lítat všude, jen ne na stůl. Ovšem my jsme z první pimpongářké ligy, takže to byl mazec.
Před devátou všichni opustili pimpongový klub. Já zjistil, že nemám klíče. Škoda, chtěl jsem zrovna nachytat nějaké Pokémony… Maďar mi otevřel dveře a já ve 12 dodělal galerii. Opět jsem se cítil skvěle. Když něco udělám a stojí to za to, nebo i když to nestojí za to, ale vím, že jsem fakt makal. Je to skvělý pocit, daleko lepší než proflákat celý den, nebo jít do zkurvené práce. Já tak nesnáším práci a tuhle nenávist v sobě budu jen živit.
Dobrou.

IMG_1672

To jsem říkal H, že kdybych byl celosvětově známy fotograt. Tato fotka by byla zcela jistě ta nejlepší.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s