Rybaření s rybami

30. 7. 2016

No nekecám, chytli jsme fakt hromadu ryb. Každé dvě sekundy někdo něco tahal. Ovšem nemohu říct, že bych to úplně doporučil…

IMG_1947

Dnešní lodní výprava, o které básním už přes týden, začínala v 8,30 v Kaikouře. Což je asi 180 km daleko. To znamená, že jsem si nařídil asi 10 budíků okolo 5. hodiny, abych náhodou nezaspal. No a vida, byl jsem u H víc než včas. Když jsem k němu jel na kole, cítil jsem se skvěle. Byla ještě tma a já si říkal, hele, skoro každá ,,lampa“ ještě spí a já už něco podnikám. Když něco dělám, tak mě to neuvěřitelně dobíjí energii a je fakt jedno, že jsem spal 4 hodiny. Být v pohybu je moje.
P vyhodil V u H a jel s dalšími lidmi směr Kaikoura. Naše skupinka to nijak nehrotila, protože náš řidič je závodní jezdec. Tak jsme si ještě dali krajíc a všichni nechali rozmazleného Pražáka jet vepředu. Samozřejmě, že jsem se musel zapřisáhnout, že nebudu spát. Sliby chyby…
Cesta nebyla žádná prdel. S mým přístupem ke spaní v dopravních prostředcích to byla vyloženě muka vydržet vzhůru za tmy. Takže nakonec při svítání jsem to zalomil a V mi udělal náramné fotky. Obě naše auta, jedno s pískáním gum, dorazila k místu nalodění. To překvapivě nebylo v přístavu, ale před nějakým domem. Moje kreditka opět pustila slzu o hodnotě 140 dolarů. Každý námořník dostal od P pilulku proti mořské nemoci. On je takový náš lékárník, hlavně má samé dobroty jako kodein, antidepresiva a tak. Naskákalo se na loď a traktor nás odvezl do přístavu a tam vyklopil do vody.
Všichni se trochu obávali mořské nemoci, jen já jsem se těšil na houpání na vlnách. Taky jsem doufal, že nebudu ten týpek, co říká, budu v pohodě, a potom problije celý výlet. Takže jsem držel hubu. Dorazili jsme na první spot a každý dostal svůj prut s olovem a nástrahou na háčku. Já měl to štěstí, že mně J (ano, již tu je postava pod tímto písmenem) poslal za prut s elektrickým navijákem. To byla největší výhra, jako fakt. Hloubka byla okolo 150 metrů. Tahat to růčo není nic pro Pražáky. Sotva olovo dopadlo na dno, měl jsem na šňůře minimálně jednu rybu. Takže jsem zmáčknul tlačítko a ono to vyjelo nahoru. Samozřejmě jsem při tom držel ruku na prutu, abych měl ten pocit, že jsem to opravdu vytáhnul. Následně ke mně přiběhl jeden ze dvou týpku, co nám tam sloužili, sundal mi to z háčku, napíchl novou nástrahu a hodil mi to do vody. Takhle se rybařilo celý výlet. Doufám, že teď chápeš, jak jsem chytal. Vysoká plážová s pivečkem v ruce a chlebíčkem.
Loďka se houpala na vlnách a my se houpali na loďce, protože piva se lila dost rychle. No nemysli si, nevykrátilo se to a my se potáceli ze strany na stranu. V mi prozradil, jak se vyhnout mořské nemoci, musíš hodně lejt, tak jsem lil a V si šel lehnout do kajuty, aby se nepoblil. Asi mu to nepomohlo…
Já jsem věnoval svůj prut jednomu Italovi a šel si zkusit poctivě vytáhnout rybu. Kdybych věděl, co mě čeká, Ital by se nikdy nedostal k mému prutu. Tahat 150 metrů šňůry je fakt za odměnu. Obzvlášť hodíš-li to dolu a čekáš tak minutu. Stejně jen s vyšší mírou alkoholu v krvi jsme tohle opakovali ještě na jednom místě. Bylo to legrační rybaření, ale aspoň jsem si natahal hromady ryb. Bohužel jsem čekal trochu větší ryby a taky nějaký souboj s rybou. Tohle bylo jen o navíjení cívky. Takže za mě nejlepší rybaření, co jsem měl na Zélandu, bylo to vánoční chytáni Kahavajů. A to jsem tam přitom ztratil asi 5 třpytek.
Cestou k přístavu jsme vylovili sítě s velkými krevetkami. Jakože normálně bych to nazval humr, ale nemělo to klepeta. Ovšem ve 2 pastích byl jen jeden a ve třetí jich sice bylo asi milión, ale všechny těhotné. Naštěstí jsme z toho vytáhli ještě jednoho rádoby humra. O hodinu později než bylo v plánu jsme dorazili do přístavu. To je milé prodloužení for free.
Všichni unavení a nalití jsme naskákali do aut a jeli domu. Já opět získal místo v první řadě, protože nikdo nechtěl poslouchat kecy H, že spí, když jede vepředu, ale mě je to jedno. Usnul jsem během pěti milisekund a probral se až u V, P a D v baráku. Zde jsme kalili a vařili až do 9. Měli jsme dva druhy ryb. Nějakou oranžovou mrdku s mega hlavou a mini tělem a ještě blukota, fakt netuším, jak se to píše. V připravil velmi chutně ryby i rádoby humra. Všichni se najedli, opili a jelo se domu.
Dobrou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s